Za šest let tomu bude kulatě šest set let, co upálili Jana Husa.Osud připomínek a výkladů významu tohoto pozoruhodného muže byl stejně pohnutý jako jeho osobní los. Byl mnohými svými vykladači nevyhnutelně spojen s husitským hnutím. Zda by s husitskou revolucí sám Hus souhlasil či dokonce se připojil k Janu Žižkovi, považujícímu se za trestající paži Hospodinovu, to je otázka. Řada Hus: Žižka: Proti všem: Lipany není tak lineární, jak ji vnímáme kupříkladu z románů Aloise Jiráska či filmů Otakara Vávry. Pávě tak jsme si zjednodušili zesvětštěním pojem Pravda v dobou zbanalizovaných heslech "Pravda vítězí…" a "Miluj pravdu, mluv pravdu, braň pravdu…", které ve skutečnosti zní: "Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neb pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné…". To byla Husova pravda, ta Boží, věčná, absolutní, univerzální. Za ni obětoval život. Ne proti církvi, ale pro ni, neboť mohla udržet svoji moc a slávu pouze skrze svoji nápravu, domníval se betlémský kazatel.
Jan Hus a čas postapokalyptický
Bylo to v čase, v němž se lidé domnívali, že konec světa se blíží. Krajem bloudili podivní kazatelé, plni vizí blížících se apokalyptických jezdců, vznikaly nejrůznější sekty, církev byla huntována chováním prelátů a oslabena dvoj, ba dokonce okamžik i třípapežstvím, svými kritiky vnímána jako „chlípná babylónská děvka“, ztrácela autoritu. Očekával se příchod Antikrista a poté Boží triumf. V roce 1400 měl přijít konec světa. V tomto rámci třeba Husa chápat. Ovšem důsledky jeho postojů, vyjadřovaných v kázáních, zasáhly svět zásadně. Jak uvádí jeden z nejvýznamnějších světových historiků Jacques le Goffe (spolu s Jean-Claudem Schmittem): „Upálení Jana Husa zdánlivě uzavírá řetězec následků, povede však přímo ke scholastice augustiniánského mistra teologie na wittenberské universitě Martina Luthera.“ Jak šíření luteránské víry rozhodujícím způsobem změnilo společnost až do současnosti, netřeba debatovat.
Šest století po Husově smrti jsme zase ve zvláštní situaci. Alespoň ta část lidstva, která své kořeny hledá v křesťanství, judaismu a helénské civilizaci. (Připomeňme, že ve středověku islámský svět a už vůbec Kitaj nesdílely všeobecnou paniku. Dnes je do toho globalizačně trochu vtahujeme.) Jakoby se jistoty našeho světa bortily. Přicházejí kazatelé, kteří kritizují, ba zatracují současný řád - demokracii. Tvrdí, že se musí zhroutit a být nahrazena něčím lepším. Vyšším. Vidí odpudivé rysy našeho života: rozmařilost, nadutost, nemravnost fyzickou i duchovní, kult rozumářství, primitivní zbohatlictví, všeználkovství a mnohé další, však to sami znáte a umíte pojmenovat. Spatřují na obzoru stíny jezdců apokalypsy. A hovoří o Pravdě. Byť ne o té Boží (někteří ano, ale to už je v běhu času jakoby podivínská menšina), ale přece jenom o Pravdě (i když někteří ji vnímají jako jakousi veličinu postmoderní, špatně vyložitelnou a vykladatelnou). Nehrozí jim upálení (zatím). Mnozí očekávají Spasitele (opět: ne už syna Božího, ale - protože jsme v době Intelektu i technokratických a byrokratických axiomů - jakéhosi osvíceného Mudrce s pevnou paží), který nás z toho marastu vyvede.
Lidé, či moderně řečeno: občané, se bojí. Ztráty materiálních jistot, okolního světa a jeho vyslanců, války. Hříšný středověký Řím a papeže v něm jim nahrazují Spojené státy a jejich prezidenti, v něž střídavě vkládají naděje a zatracují je a činí odpovědnými i za vlastní hříchy. Evropská unie se snaží o protiváhu a vytváří jakési dvojpapežství… Svět ovšem rasantněji než v husovském čase chtějí ovládnout jiné víry a Putin. I příroda se vymkla z kloubů, jako by nás varovala, že bude hůř… Ještě by se někde mělo narodit dvouhlavé tele, což za středověku bylo vykládáno jako znamení příchodu podivností. Myslím, že současná obecně vyjukaná nálada by byla schopná podobných vysvětlení.
Teď jenom aby se to všechno rozhýbalo, chvíli hrozil chaos, zmar a katastrofa a potom by se z toho vyloupl přeměněný svět.
Paralela věru svádivá. Ovšem jako všechny paralely nepřesná. Svět má smůlu. Nic se nevyloupne. V Praze není Jana Husa. Vypadalo to před časem, že podobným by se mohl stát Václav Havel. Jenomže to by ho museli včas vylákat někam do Kostnice a … Dnes, kdyby se někdo ze současných místních ambiciózních pokusil vystoupit na Mistrovu kazatelnu a promluvit o Pravdě, zem by se nezachvěla. Jen lidé zasmáli.
- Jan Hus podle Václava Brožíka autor: ČT24, zdroj: wikipedia.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/970/96951.jpg
- Upálení Mistra Jana Husa autor: ČT24, zdroj: ggpht.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/970/96952.jpg
- Vatikán autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/669/66817.jpg