Křesťanská sportovní organizace Orel, která v srpnu slaví sto let od svého založení, má pohnutou historii. Za první světové války byl Orel jako český vlastenecký spolek rakouskou byrokracií pronásledován a takřka zanikl. Totalitními režimy za druhé světové války a po únoru 1948 byl Orel zrušen. A to měl po roce 1945 už 200 tisíc členů a ještě v srpnu 1948 se orelské slavnosti na Svatém Hostýně zúčastnilo 100 tisíc Orlů. Po třetím zmrtvýchvstání Orla po pádu komunistického režimu se do 250 obnovených a nových jednot přihlásilo více než 18 tisíc členů.
Český Orel slaví stovku
Počátek Orla je stejně jako mnoho jiných křesťanských aktivit spojen se jménem P. Jana Šrámka. Tento pozdější významný politik, člen prvorepublikové vládní „Pětky“ a za nacistické okupace exilový předseda vlády, v r. 1909 vyhlásil sjednocení (původně dělnických) tělocvičných odborů pod názvem Orel. Jak připomíná současný duchovní rádce Orla, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, i toto pojmenování mělo svou historii. „Jako mladý kněz viděl odstrčené Čechy v německém městě Nový Jičín, tovární dělníky bez práv a zajištění, zneužívané ženy bez zastání, křesťany bez náboženského vzdělání ohlupované materialismem,“ říká o zakladateli Orla arcibiskup Graubner. A protože Šrámkovi „bylo líto zástupů“, zakládal křesťansko-sociální vzdělávací spolky, pro dělnice bez střechy nad hlavou postavil útulnu a české ženy sdružoval ve spolku Budoucnost. Šrámek měl mnoho odpůrců mezi Němci, a když na něj jednou při návratu ze schůze čekali s klacky, vystoupil z vlaku o stanici dřív, šel pěšky, ale prolomil se pod ním led, těžce se nachladil a onemocněl. Při léčení ve Slovinsku objevil tamní katolický spolek pro kulturu a sport s názvem Orel. To byla Šrámkova inspirace ke sjednocení jednotlivých tělocvičných odborů do velké organizace. Za rok po svém vzniku už měl Orel více než 100 jednot a za pět let 12 tisíc členů na Moravě a přes dva tisíce v Čechách. Od jiných tělovýchovných organizací se Orel lišil hlavně svým výchovným zaměřením k celému člověku. Usiloval pěstovat ne tělo pro tělo, ale tělo pro duši a pro Boha.
Orel vznikal též jako protipól tehdejšího Sokola, který byl ateistický a po převratu v r. 1918 ve smyslu dobové módní kampaně „Pryč od Říma!“ i útočně protikatolický. Během krátké doby se Orel, podobně jako Šrámkova lidová strana v nové republice výrazně prosadil a už v r. 1922 na Orelském sletu v Brně cvičilo 50 tisíc cvičenců. Současně se také začlenil do sportovní unie katolických spolků Evropy FICEP se sídlem v Paříži, v níž působí dodnes. Svatováclavské dny Orelstva, které se konaly r. 1929 v Praze, byly největší sportovní akcí té doby. Orelský slet navštívil a pozdravil i prezident T. G. Masaryk orientovaný předtím značně protikatolicky, nyní, s vědomím zásluh katolíků o budování demokratického Československa, uznale vstřícný. Ve třicátých letech byl Orel největší zájmovou katolickou organizací v republice. Po Masarykově smrti se zásluhou svého starosty ministra Dr. Jana Šrámka, zasadil o zvolení Masarykova nástupce Dr. Eduarda Beneše prezidentem ČSR.
Když byl v r. 1937 vydán zákon o provádění branné výchovy, byl Orel (praktikující tuto výchovu již od r. 1932) jednou ze tří organizací (vedle Sokola a DTJ) pověřených realizací zákona. Orlové cvičili se zbraněmi prakticky až do konce března 1939, kdy bylo ministerským výnosem nařízeno rozpustit branné oddíly a odevzdat zbraně vydané jednotám k brannému výcviku. Starosta Orla Mons. Šrámek po obsazení republiky hitlerovskými vojsky odchází do Londýna, kde se stává předsedou čsl. exilové vlády. Za německé okupace byla činnost Orla potlačena, mnoho jeho členů je však zapojeno do odbojové činnosti doma i v zahraničních armádách. Mezi prvními popravenými po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha byl i náčelník Orla Vojtěch Jílek. Atentát na Heydricha nedlouho poté provedli členové Orla parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík (ze sedmičlenného výsadku byli čtyři členové Orla). Vzápětí byl Orel zrušen, jeho členové pronásledováni a majetek zabaven.
Také po tříletém vzestupu Orla mezi roky 1945 a 1948 byl veškerý majetek Orlu komunistickým režimem odňat a jeho devět desetin nebylo do dnešního dne vráceno. Přesto už byla většina navrácených objektů, hřišť a tzv. orloven s velkou péčí obnovena a přibyly i nově vybudované. Orel v současnosti vyvíjí činnost v 63 sportech a jeho členem se může stát každý, kdo má zájem o pěstování fair play a harmonii těla a ducha. Jak říká orelský starosta Ladislav Šustr: „K čemu by nám byla naše křesťanská myšlenka, kdybychom ji nenabídli okolí? Nám se to dělá lépe než panu farářovi. Do kostela přijdou většinou pouze věřící. K nám chodí i ostatní a funguje to.“ Zdá se tedy, že orelskou ideu ušlechtilého sportování celých rodin i všech věkových kategorií ani trojitá perzekuce nezlomila. Stoletý Orel je živý a zdravý.