Operace zdravých nemocných

K zásahům do zdravého organismu bohužel dochází, a nejen šlendriánstvím špatného lékaře. Stačí názorová neshoda, věroučná odchylka nebo politická objednávka. Dva případy, jeden z prostředí církve, druhý z oblasti vědy, se udály v rozmezí deseti let: zákrok proti „neposlušné“ Katolické teologické UK fakultě (KTF UK) a rozehnání vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Obě kauzy mají nápadně podobné rysy. Především to, že obě instituce byly zdravé, plnily své poslání a pracovaly podle svých statutů, jak měly. Dále to, že jejich odborná činnost byla napadena zvenku prostřednictvím pomlouvačných kampaní. Společné měly i to, že útoky směřovaly na hlavy těchto institucí a de facto jejich zakladatele: děkana KTF UK prof. ThDr. Václava Wolfa a ředitele ÚSTR PhDr. Pavla Žáčka, Ph.D.

Před 10 lety byl profesor Wolf zvolen do čela fakulty již počtvrté. A to přesto, že od září 1996 byla proti němu a jeho způsobu řízení KTF vedena ostrá kampaň, k níž se posléze přidal i tehdejší arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Dominikán Ivan Štampach (později odpadlík od římskokatolické církve, starokatolík a svobodný zednář) např. profesora Wolfa lživě obvinil, že na fakultě kryje agenty StB. V Lidových novinách požadoval teatrolog P. Pavlovský v lednu 2000, aby „konzervativní katolíci“ nevychovávali další věřící v témže duchu „za peníze ze státního rozpočtu“. Arcibiskup Vlk jako Velký kancléř fakulty odmítl volbu děkana uznat a koordinovaná akce za odstranění prof. Wolfa se rozjela. „Tento boj o fakultu byl nejtěžší zkouškou mého biskupského působení, protože jsem byl podezříván, že jsem svobodný zednář a liberál,“ uvedl kardinál Vlk při rekapitulaci 20 let ve funkci pražského arcibiskupa. Podle něj byli učitelé, senát fakulty i ostatní studenti tehdejším vedením KTF „dobře 'zpracováni', takže nebyla legální cesta ke změně“.

Protože tedy (podle pana kardinála) „nebyla legální cesta ke změně“, přišel na řadu i postup jinými prostředky. Vzhledem ke kardinálovu vetu proti volbě prof. Wolfa byla provedena nová volba děkana a v květnu 2000 byl do čela fakulty zvolen prof. ThDr. Jaroslav Polc. Ani ten však nebyl kardinálem schválen, protože zastával „Wolfovu linii“. Jmenovací dekret prof. Polcovi teprve po půl roce předal rektor Papežské lateránské univerzity Angelo Sodana. Sledoval jsem dění na KTF v té době velmi pozorně a v dubnu 2000 jsme s kolegou Vítem Cigánkem uveřejnili podrobný článek o skutečných poměrech na fakultě. Mluvili jsme s řadou studentů i absolventů a v článku citovali jejich nezkreslená vyjádření. Vyhověli jsme žádosti dotazovaných, kteří se obávali církevních postihů (např. odepření kněžského svěcení) a neuvedli jsme jejich jména. To bylo proti nám zneužito a byli jsme jako autoři článku obviněni tehdejším mluvčím České biskupské konference P. Danielem Hermanem ze „lživých informací“. V červenci 2000 se kardinál Vlk dokonce obrátil dopisem na významného politika, aby kvůli uvedenému článku proti mně zakročil, není-li mu „lhostejná eventuelní podpora katolických voličů“.

Vytrvalým očerňováním vedení KTF bylo dosaženo toho, že v lednu 2002 rektor UK Ivan Wilhelm pohrozil zánikem fakulty, pokud se během čtyř měsíců nepodrobí zásadním změnám. Brzy skutečně došlo k omezení výkonu působnosti orgánů KTF a k takovým personálním čistkám, které znamenaly likvidaci dosavadní orientace fakulty. Šlo o zcela necitlivý zásah i z lidského hlediska, protože byli odstraněni jak zkušení profesoři, tak i mladí a nadějní odborníci. V květnu 2002 se Velký kancléř uchýlil k bezprecedentnímu kroku a údajně na písemnou výzvu „všech biskupů České církevní provincie“ (chyběly ovšem podpisy dvou biskupů) odebral prof. Wolfovi kanonickou misi pro vyučování katolické teologie.

Cíle kardinála Vlka bylo dosaženo: namísto specializované výchovy katolických kněží, kterých byl a je vzrůstající nedostatek, začala se KTF zabývat i okrajovými disciplinami, jako jsou aplikovaná etika, dějiny křesťanského umění nebo dějiny evropské kultury. Profesor Wolf musel fakultu opustit a byl „církevní cestou odklizen“ do funkce pomocného duchovního. Protože je již od r. 1987 děkanem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském, kde mu nemohla být činnost jinak zamezena, byl kostel Všech svatých, sídlo kapituly, rozhodnutím kardinála Vlka uzavřen. Ačkoliv prof. Wolf působí rovněž jako vědecký pracovník UK a každý rok vydává odborné teologické publikace, nesměl je v pražské arcidiecézi vydávat.

Ponurá kapitola kardinálova „boje o fakultu“ je díky Bohu minulostí, následky jsou však přítomné. Vedení „zmodernizované“ KTF se rozhodně nechlubí výsledky své práce. Spíše je tají, neboť na dotazy ohledně počtu absolventů kněžských či jiných oborů neodpovídá. Podle neoficiálních informací ze zdrojů mimo vedení fakulty je ve všech pěti ročnících pouhých 19 studentů bohosloví. Není tedy současná KTF uzavřenější než byla za prof. Wolfa, kdy údaje o počtu absolventů byly dostupnější a počty bohoslovců výrazně vyšší? Náprava chyb a křivd způsobených na KTF teď leží – vedle ostatních restů zděděných po jeho předchůdci – na novém pražském arcibiskupovi Mons. Dominiku Dukovi. Dostojí svému heslu „V duchu pravdy“ a napraví, co napravit jde?

Zatímco desetiletá éra „normalizace“ na KTF může skončit přijatelným kompromisem, na „přeobsazeném“ ÚSTR éra kádrování právě začíná. A protože nápor na obě instituce nese podobný mocenský rukopis, není vyloučeno, že také „tato noc nebude krátká“.

  • Profesor Václav Wolf autor: Jiří Janíček, zdroj: upload.wikimedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1577/157651.jpg
  • Kardinál Miloslav Vlk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1341/134073.jpg
  • Dominik Duka autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1565/156408.jpg