Mnozí z nás znají alespoň jednu chorvatskou pláž a nádherně prospektovou modř Jadranu. Celkem nedaleko od jeho vln, jen necelé dvě hodiny autem, leží Záhřeb, hlavní město Chorvatska. Je plné zeleně – zaparkujete v centru, vystoupíte z podzemní garáže a chvíli máte dojem, že jste na okraji lesa. Některé parky jsou tu skutečně částí pohoří Medvednica, na úpatí jehož nejvyšší hory Sljeme (1 035 m) se město rozléhá. Se svým necelým milionem obyvatel patří k menším evropským metropolím, má však vlastní specifickou atmosféru, vznikající ze spojení rakousko-uherských středoevropských zvyků a nevyhnutelně jihoevropského rázu přímořského státu, který byl navíc léta administrativně i obchodně součástí balkánského prostoru.Je tu bezpočet kavárniček a restaurací se zahrádkami, plnými v jakoukoli denní dobu, kupodivu i za chladného počasí. Paláce a měšťanské domy nás vrací v čase přibližně o jedno století.
Záhřeb a české stopy v něm
Historickou část města tvoří tři čtvrtě.
V Horním městě (na kopci) stojí farní kostel sv. Marka s chorvatským a záhřebským erbem na střeše, sídlí tam parlament, vláda, ústavní soud. Ulice jsou vydlážděné kočičími hlavami a ze staré hradní věže Lotrščak vždy v poledne vystřelí kanon (už jen ze záznamu, ale vyleká vás to i na pěší zóně Dolního města).
Na Kaptolu je neogotická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, jeden ze symbolů dnešního Záhřebu. Kousek od ní dojdete k tržnici Dolac, kde prodavači vstřícně nabízejí zeleninu, ovoce, ráno ulovené ryby a mořské živočichy, olivové, fíkové a levandulové přípravky místní provenience, v zimě i výtečné chorvatské mandarinky.
V rovném Dolním městě jsou krásné zahrady, galerie, obchody, velká pěší zóna, hlavní náměstí s jezdeckou sochou Bána Jelačiče (Trg Bana Jelačiča neboli Velké náměstí), národního hrdiny z 19. století, botanická zahrada, nádraží. Jezdí tu tramvaje, auta, cyklisté a vyhlídkový vláček, jehož provoz hradí radnice.
Příjemné město. Když se ubráníte neustálému pokukování po lidech, výlohách, podnicích apod. a prohlédnete si budovy, mnohé vám ledaco připomenou – třeba architekturu českých měst. Ano, jsou dílem Čechů a je jich skutečně hodně. Soustřeďme se na dědictví českých architektů, stavitelů a zahradníků, které i při jednodenní procházce centrem Záhřebu nepřehlédnete. Po českých stopách v různých oblastech života bychom tu jinak mohli chodit poměrně dlouho, nechme si něco na příště.
Začněme kostelem sv. Marka, který zdobí naprostou většinu záhřebských pohlednic. Stavěl se od 13. do 15. století. Jižní portál vytvořili čeští mistři z dílny Petra Parléře, údajně mezi nimi byl i jeho nejmladší syn. Dodnes je portál nejcennějším architektonicko-sochařským dílem tohoto období v zemi a nejbohatším gotickým portálem v její kontinentální části. Na střeše kostela jsou zdálky vidět dva erby z 19. století – Záhřebu a Chorvatských zemí, uvnitř můžete obdivovat sochy známého sochaře Ivana Meštroviče. V tomto kostele přísahali věrnost své zemi chorvatští bánové, od vzniku Chorvatské republiky tu probíhají prezidentské inaugurace. Je náhoda, že se Petr Parléř a jeho žáci podíleli jak na stavbě katedrály sv. Víta v Praze, tak na kostele sv. Marka v Záhřebu, na dvou chrámech tak spojených se státností svých zemí?
Sídlo dnešního chorvatského parlamentu, Saboru, naproti kostelu sv. Marka vzniklo v letech 1909 – 1911 úpravou starší budovy. Realizaci projektu, vycházejícího z návrhů celé skupiny architektů včetně jeho samotného, měl na starosti Lavoslav Kalda z moravských Bílovic. Zajímavé je, že na desce evangelického kostela ve Valašském Meziříčí, který Kalda projektoval, je zapsán jako 'architekt ze Záhřebu'.
Oblíbená tržnice Dolac, tak silně a tradičně chorvatská, nese podpis architekta Věkoslava Bastla z Příbrami. Etnografické muzeum, které snadno najdete za Národním divadlem, je umístěno v budově, kterou původně projektoval pro Museum obchodu a řemesel (1902–3). První čtyřpatrový dům ve městě, dnes už s pozměněnou fasádou (na rohu Jelačičova náměstí a Jurišičevy ulice, s informačním centrem pro turisty v přízemí) i dnešní Evropský dům o kousek dál jsou Bastlovy. Projektoval i dům na Titově náměstí, který se pyšní hodinami Pražana Ludvíka Hainze, jehož rodina od roku 1865 do dneška téměř nepřetržitě pečuje o pražský staroměstský orloj.
Na náměstí Bána Jelačiče si můžete dopřát šálek kávy v přízemí hotelu Dubrovník stavitele Rudolfa Jungmanna ze Zbečna.
Pět minut chůze od něj je park Zrinjevac, nejstarší a nejznámější park Dolního města, založený již v druhé polovině 19. století. Jedním z jeho hlavních projektantů byl moravský rodák, architekt Rupert Melkus. Později na něm pracoval i vedoucí městského zahradnictví František Jeřábek ze Svobodné Vsi na Kutnohorsku, upravil ho, postaral se o vodotrysky. Jeho dílem je výsadba ve francouzském stylu. Dnes je to oblíbené místo procházek a odpočinku uprostřed města, v teplejší sezóně se tu pravidelně pořádají promenádní koncerty. Jeřábkova je i úprava zelených a parkových ploch okolo Chorvatského národního divadla, na Strossmayerově náměstí a na náměstí krále Tomislava.
Budete-li v Záhřebu během adventu, zajeďte kousek dál od samotného centra, zkuste najít kostel sv. Blažeje (sv. Blaža, 1912–15, Deželičev prilaz 64) – objevíte v něm unikátní voskový vánoční betlém s chorvatskými motivy, jeden z nejoriginálnějších v zemi – betlém sochaře Vojty Braniše z Bzence, který byl žákem Františka Bílka.
Za botanickou zahradu, velmi příjemné místo k procházkám ve všech ročních obdobích, vděčí město profesoru botaniky Bohuslavu Jurišovi a Vítězslavu Duchánkovi z Jaroměře, který se postaral o uskutečnění Jurišových plánů. Zahrada je nepravidelného půdorysu, převážně ve stylu anglických parků, s volnými seskupeními dřevin, klikatými cestičkami a jen část je francouzsky symetrická. V době svého vzniku se stala senzací kvůli množství cizokrajných rostlin i moderním skleníkům, vyhřívaným teplou vodou.
Nemyslím si, že může turista v Záhřebu chodit jen po českých památkách. Ale je příjemné o nich vědět a všimnout si jich – hezky to doplní naši představu o městě. A třeba se zamyslíme nad tím, jak se nadání a z něj vznikající krása přelévá mezi státy nezávisle na hranicích, předsudcích a politice (tak teď nevím, nejsou-li aspoň dvě z těchto slov synonyma…)
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Záhřeb autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1745/174497.jpg
- Kostel sv. Marka v Záhřebu autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1746/174508.jpg
- Záhřebská tržnice Dolac autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1743/174260.jpg
- Park Zrinjevac v Záhřebu autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1746/174517.jpg