Česká postmoderní totalita

Československá (Česká) republika měla od svého vzniku potíže s demokracií. Udržela si ji vždy jen pár let a pak o ni přišla. Nejdéle trvala Masarykova demokracie. Bezmála 20 let. Ale nemylme se a nelitujme se, nezanikla jen útokem zvenčí. Byla už dávno před svým zánikem vnitřně oslabená a stačilo ťuknout a rozsypala se.

Následovalo šest let fašistické totality pod značkou Protektorát Čechy a Morava. Poválečná demokracie trvá pouhé tři roky.  V únoru 1948 nastupuje na 41 let vláda komunistické totality.

Přichází rok 1989. Zvoníme klíči a myslíme si, že to pro vznik demokracie stačí. Ne, nestačí. Taková „vyzvoněná demokracie“ nestojí za nic. Taky trvá jen osm let a končí „opoziční smlouvou“ – českým vynálezem, který nemá na světě obdoby. To dvě hlavní, politicky zcela protikladné strany, ODS a ČSSD, se v rámci „klidu na práci“ (hesla, jímž se zaštiťují všechny totalitní režimy) dohodnou a rozdělí si politickou a ekonomickou moc. 

Smrtícím vynálezem „opoziční smlouvy“ skončila v Čechách „vyzvoněná demokracie“ a začala nová totalita. Přestalo mít smysl chodit k volbám, protože ať volíte, jak volíte, ty dvě strany se vždy dohodnou a není před nimi úniku.  

Že je to totalita opravdu pevná, sebejistá a na „věčné časy“, o tom svědčí fakt, že o ní můžete klidně psát, mluvit, točit, poukazovat na ni, burcovat proti ní a nic se vám nestane. Této novodobé totalitě nestojíte ani za to, aby vás zavřela.

Naopak, tahle nová totalita je poučená a miluje svobodu slova! A víte proč? Protože čím víc se píše a píše, tím menší má slovo váhu a to tahle totalita ví, ba dokonce právě tohle potřebuje. 

Na tuhle „postmoderní totalitu“ je slovo krátké. Je to poučená, sofistikovaná totalita, která umí pracovat s médii, s průzkumy veřejného mínění, která umí potopit nepohodlného politika a zahltit mysl lidí bezvýznamnými idoly.

Je zřejmé, že česká společnost není pro demokracii zralá. Nezaslouží si ji. Vlastně ani nevíme, co to ta demokracie je. Každý o ní máme jinou představu. Nikdo si jí nevážíme, nikdo jsme v ní nevyrůstali, nežili, nikdo jsme za ni nebojovali - prostě nějak přišla a zase odešla. 

Většina lidí ani neví, že už zase žije v totalitě a má současnou podobu vládnutí za specificky český způsob demokracie. A to je důvod, proč píšu tyto řádky. Chci v nich definovat, že tím, že jsme přistoupili na všemožné podoby „opoziční smlouvy“ ve všech patrech politiky, tím jsme se stali opět občany totalitního státu. Státu, v němž nerozlučitelně vládnou dvě státostrany ODS a ČSSD a přes ně, jak se říká, nejede vlak. 

Tato totalita trvá už 12 let. Vznikla vinou Václava Klause a Miloše Zemana. To oni v roce 1998 vynalezli „opoziční smlouvu“. Doufám, že za tuto „českou politickou kulišárnu“ je jednou odsoudí dějiny. Proč? Protože tímto svým politickým vynálezem podrazili na dlouhá desetiletí mladé české demokracii nohy. 

Není čas na odboj!? Kolikátý už? Jedinou legální obranou proti této totalitě je nejít volit. Prostě se nedostavit k volbám. 

Ne, opravdu se nedomnívám, že by to spojené státostrany ODS-ČSSD porazilo, s tím nepočítám. Jistě to nějak kulantně zdůvodní - třeba, že lidé jsou pod jejich vládou tak spokojeni, že už ani nemají potřebu volit - a budou vládnout dál. Ale alespoň bez naší spoluúčasti = spoluviny.

  • ODS na jednání v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2092/209165.jpg
  • Demonstrace proti velké koalici na pražském magistrátu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2109/210849.jpg
  • Názor voličů na velké koalice autor: SC&C, zdroj: SC&C http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2117/211613.jpg
Vydáno pod