Je možné, že už zanedlouho se budou New Yorkem prohánět typicky žluté taxíky s nápisem „made in Turkey“. Když město New York vypsalo soutěž o novou podobu městských taxíků, zřejmě nikdo nečekal, že by se do první trojky dostala i turecká firma. A stalo se. Kromě turecké firmy Karsan bojují o atraktivní zakázku ještě Ford a Nissan.
Turecko hledí k New Yorku
Turecko není na první pohled automobilovou velmocí, přesto díky továrnám světových značek vyprodukuje ročně okolo milionu vozidel. Automobilový průmysl se stal v posledních několika letech v Turecku nejrychleji rozvíjejícím se odvětvím průmyslu, i když je to poměrně mladá disciplína. První zcela turecký vůz sestrojili inženýři na příkaz tehdejšího prezidenta v roce 1961 tzv. na koleně. Tento první vůz nazvaný Devrim se ale ještě nezačal sériově vyrábět. To se povedlo až o pět let později s modelem Anadol, který se úspěšně vyráběl až do roku 1991. Nikomu z nás zřejmě tyto značky nic neřeknou. Turecko by se ale mohlo stát v tomto odvětví známější právě díky newyorské soutěži.
Auto s výrobním názvem V1 oslovilo odborníky v New Yorku, ale i běžné zákazníky hlavně svým designem. Velký prostor pro zavazadla, vysunovací plošina pro vozíčkáře a prostor pro jejich pohodlný převoz, anebo celoskleněná střecha umožňující kochání se výhledem na mrakodrapy. Tak by mohla vypadat nová generace taxíků. Tento turecký model se stal zatím nejpopulárnější mezi newyorskými zákazníky. Když uspořádala tamní Komise na udílení licencí taxíkům a dalším nájemním vozidlům průzkum, vyšlo z něj, že 66 procentům dotázaných (bylo jich přes 20 000) se nejvíce líbil tento turecký design. Model domácího Fordu si přeje 38 procent a Nissan se nejvíce líbil 42 procentům.
Většině dotázaných se líbil hlavně jeden důležitý detail tureckého auta, a to jsou čtyři sedadla umístěná v zadní části auta. Podle oslovených Newyorčanů je důležité, že mohou čtyři lidé sedět pospolu vzadu a nemusí využívat sedadla vedle řidiče. Turecký návrh umístil čtvrté sedadlo v protisměru hned za řidiče, naopak sedadlo spolujezdce vepředu zcela chybí a tento prostor může využít buď vozíčkář anebo se prostor může zaplnit zavazadly. Vypadá to zajímavě, jako mini verze minibusu. Oproti klasičtěji vypadajícím modelům konkurenčních značek ale působí ten turecký celkovým vzhledem trošku jakoby právě vypadl ze sci-fi filmu. Průzkum bude mít podle jeho autorů vliv na finální rozhodování, nebude ale samozřejmě hlavním kritériem. V Turecku se přesto už teď radují z velkého úspěchu tuzemské firmy.
Na své straně má turecké vozidlo hlavně různé organizace na podporu zdravotně postižených, protože možnost jejich pohodlné přepravy v taxících, to tu ještě nebylo. Naopak proti sobě mají oba neameričtí fináloví hráči jednu americkou nevládní organizaci, která je obviňuje z napojení na Írán a jeho nukleární politiku. Podle mediální kampaně namířené proti turecké firmě Karsan (ta už to v oficiálním vyjádření popřela) i proti japonskému Nissanu totiž obě tyto firmy spolupracují s íránským průmyslem, a tím tak podporují jaderný program této země. Což Amerika určitě nechce, jak autoři kampaně poznamenávají.
Ať soutěž dopadne tak či onak, vítěz se stane výhradním výrobcem žlutých taxíků, a tedy i symbolu americké metropole. Doposud jezdilo ulicemi New Yorku na 16 různých modelů taxi aut, to se má ale změnit. Od roku 2013 to bude jen jeden model, vítěz soutěže „Taxík zítřka“, který získá garanci výroby na 10 let. Původní termín vyhlášení v polovině ledna se už poněkolikáté odložil. Na výsledek čeká minimálně Turecko velmi netrpělivě.