Druhá tvář tureckých žen

Mezinárodní den žen se v Turecku slaví každý rok. Nemá žádnou pachuť jako u nás, kde od tohoto původního svátku amerických dělnic dáváme většinou ruce pryč. V Turecku si lidé přejí všechno nejlepší, města pořádají pro ženy koncerty, restaurace a kluby zase nabízejí speciální zvýhodněná menu pro tento večer, která jsou určena výhradně ženám. Mužům vstup zakázán. Turecko, to nejsou jen ženy ušlápnuté, jak si možná mnoho lidí představuje. Nejsou to jen oběti domácího násilí, jak si někteří možná mylně vyložili po mém minulém příspěvku. Těm, které mají odvahu a možnost bojovat za ženská práva v Turecku, posloužil Mezinárodní den žen jako příležitost k demonstracím.

Stovky žen byly v úterý v ulicích největších měst, ale skupinky dalších se sešly i v odlehlejších provinciích. Všechny s jediným cílem. Ukázat dalším stovkám žen a světu, že nechtějí sedět doma v koutě, ale chtějí se aktivně podílet na chodu jejich země. Televizní kamery a objektivy fotografů zachytily transparenty, kde stála například tato hesla: „Protestujeme proti násilí, obtěžování a znásilňování“, „Polovinu světa tvoří ženy“ nebo „Nechceme, aby manželství bylo naším hrobem“. Hesla, která se nám zdají možná přehnaná, ale určitě i mezi Češkami je mnoho žen, které by těmto demonstrujícím Turkyním daly za pravdu.

Podobné protesty žen v Turecku nejsou příliš obvyklé a časté, a veřejnost překvapily svou velikostí. Vypadá to, že tlak na politiky v oblasti ženské otázky roste. Zřejmě už mají Turkyně dost tragických zpráv a konzervativního přístupu v zemi. V Turecku se blíží parlamentní volby, už v červnu budou lidé rozhodovat o nové vládě a turecké političky nechtějí zůstat pozadu. Průzkumy zatím předpovídají vítězství dosavadní vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje, pro niž by to bylo už třetí volební období u moci. Právě s politikou této strany ženy často spojují úpadek svého postavení. Turecká vládní strana (AKP) je spojována s tzv. politickým islámem a sekulární část veřejnosti si poměrně často stěžuje na její kroky. Protežování mužské pozice, zahrnování islámských myšlenek v procesu tvorby zákonů a především tlak konzervativní části společnosti na ženy. Tedy vysílání takových vzkazů, že žena má své místo v domácnosti u dětí. Turecká vláda sice oficiálně podporuje vzdělávání žen a odstranění jejich diskriminace, body o nepřípustnosti genderové diskriminace má obsahovat i plánovaná nová ústava, v praxi ale vidíme, že snažení politiků moc velké výsledky nepřináší. Turecko zůstává na první pohled maskulinní společností.

Chybou je podle ženských iniciativ a politických hnutí i absence ženského prvku v politice. Předvolební období v Turecku se už pomalu rozbíhá a ženy dávají jasně najevo, že chtějí více poslankyň v parlamentu. V posledních volbách si Turci do parlamentu zvolili 50 žen, celkem je v něm 500 poslanců. Ženám političkám se to zdá málo, a tak vznikají před letošními volbami iniciativy, které vyzývají ženy, aby se nebály a vstoupily do politiky, protože jejich hlas a postoj může v zemi leccos změnit. A na čem by chtěly ženy političky hlavně pracovat? Prioritou pro ně zůstává ochrana žen, které jsou oběťmi domácího násilí, zpřísnění trestů pro viníky a vytvoření fungujícího systému poskytující ženám pomoc. Chtějí celé společnosti ukázat, že ženy mají stejné příležitosti jako muži. Největším úkolem pro turecké aktivistky teď bude přesvědčit o svých názorech nejen turecké ženy, ale především jejich otce, muže a bratry.

  • Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1936/193573.jpg
  • Turecká žena s typickým šátkem autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2068/206781.jpg
  • Muslimky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/262/26158.jpg