Poděkování: Děkuji své rodině. Děkuji kolegyním a kolegům za pomoc. Děkuji všem, kdo mi vyjádřili podporu v tom, co dělám. Prohlášení: Prohlašují tímto, že kauzu vysokoškolských titulů představitelů statutárního města Brna jsem zpracovával bez pomoci desítek úředníků Magistrátu města Brna (MMB), bez opory v tiskovém odboru MMB a bez opory v PR manažerech politický stran.
Moje první bakalářská práce
Úvod
Práce novináře spočívá v získávání informací, které pak sděluje veřejnosti. Novinář musí mimo jiné shromažďovat informace o názorech, činech, jednání a chování politiků v soukromí i na veřejnosti tak, aby občané měli jasnou představu o kvalitě politických osobností a měli možnost je kontrolovat. Důležitou součástí osobnostního profilu politika je jeho vzdělání. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu vzdělání a způsob, jakým ho dosáhli, u Bc. Romana Onderky, MBA (ČSSD), primátora statutárního města Brna a předsedy Správní rady VUT Brno; Ing. Jany Bohuňovské (ODS), náměstkyně primátora pro oblast školství (v době dokončení studia byla zastupitelkou Brna a předsedkyní zastupitelského klubu ODS); Bc. Ladislava Macka (ČSSD), náměstka primátora pro rozvoj; Ing. Olivera Pospíšila (ČSSD), náměstka primátora pro oblast majetku města; Ing. Roberta Kotziana, Ph.D. (ODS), 1. náměstka primátora.
Kvalitě škol, na kterých politici studovali, se věnovat nebudu. To je téma pro jinou práci. Já zjišťuji kvalitu vzdělání politiků a jejich schopnost vysvětlit případné pochybnosti.
Metoda
Obvykle nejtěžší část bakalářských prací byla pro mě paradoxně nejjednodušší. Jedno volné dopoledne jsem využil služeb Dopravního podniku města Brna a zajel jsem na Rašínovu vysokou školu (Bohuňovská, Macek) a Vysokou školu Karla Engliše (Onderka), kde jsem ze zákona veřejně přístupné bakalářské a diplomové práce pročetl a zjistil jsem, dle svých základních znalostí formálních požadavků na podobný druh textů, že vykazují vady. Okopíroval jsem je proto a předal k odbornému posouzení předsedkyni Akreditační komise prof. PhDr. Vladimíře Dvořákové, CSc. a prorektorovi Masarykovy univerzity prof. Ing. Antonínu Slanému, CSc. Diplomové práce Olivera Pospíšila (Fakulta stavební VUT v Brně) a Roberta Kotziana (Univerzita obrany) byly bez zřetelných pochybení.
Teoretická část
Roman Onderka byl od začátku své politické kariéry ve funkci primátora terčem skrytého posměchu okolí namířeného proti jeho rétorice a stylistice ve veřejných i soukromých projevech. Šroubované, košaté věty nedávající smysl, nepodařená stylizace do intelektuální mluvy a nezvládnuté používání cizích výrazů (např. polotraumata, triskní nebo presunkce).
Jana Bohuňovská je ve funkci krátce, ale i za tento malý časový úsek stačila zástupce médií přesvědčit o tom, že neumí vyjádřit své názory jasně, rozumně a s nadhledem. Na otázku „Proč?“ odpovídá zatvrzele „Ne“, na otázku „Jaké byly důvody?“ odvětí „My jsme tak rozhodli.“
Ladislav Macek má od nástupu do funkce náměstka pověst hrubiána a nezdvořáka. I když před kamerou působí seriózně, při osobním setkání nešetří peprnými výrazy, při kterých se červená i skleněný popelník na jeho pracovním stole.
Dlouhé měsíce jsem přemýšlel nad tím, jaká témata si první tři jmenovaní vybrali pro své závěrečné vysokoškolské práce. Psali o problematice související s brněnským magistrátem? Pokud ano, nezneužili svého postavení a nepřinutili úředníky ke spolupráci na textech? Nevyužili jinak nedostupných vnitřních materiálů radnice a neopsali je? Podezření na nejistou kvalitu vzdělání zesílilo ve chvíli, kdy jsem získal informaci, že Jana Bohuňovská a Ladislav Macek vystudovali Akreditační komisí Ministerstva školství ČR kritizovanou Rašínovu vysokou školu.
Praktická část – výsledky analýzy
Obě oslovené autority akademické obce zhodnotily práce Romana Onderky a Jany Bohuňovské jako neobhajitelné, nekvalitní, porušující zásady pro psaní závěrečných vysokoškolských prací, nedodržující zavedené citační normy. Práce Ladislava Macka je podle prof. PhDr. Vladimíry Dvořákové, CSc. s velkou mírou tolerance přijatelná.
Ukázalo se, že bakalářskou práci na téma „Informační systém veřejné správy“ skutečně psal Roman Onderka. Na 42 stranách textu se dopustil více než třicítky gramatických a stylistických chyb (např. „Brno je obce“, „vedlejšími, nebo však nepodstatnými, cíly“, „zpuštění“, „zpracované data“) a použil opět své oblíbené cizí slovo-novotvar: „má tuto oblast stále ve své gestci“. Potvrdil se předpoklad, že Roman Onderka napsal bakalářskou práci na téma činnosti blízké magistrátu. Kvůli nedodržení citačních norem vzniklo podezření, že mohl opsat vnitřní materiály radnice, ke kterým veřejnost nemá běžně přístup. V použitých zdrojích uvádí: Internetové zdroje bez udání autora, Informační strategie města Brna (měl na mysli dokument, který je přístupný na www.brno.cz a oficiálně se jmenuje „Informační strategie statutárního města Brna“?), Informační strategie města Ostravy (měl na mysli dokument, který není v plné verzi veřejně dostupný a oficiálně se jmenuje „Informační koncepce města Ostravy 2008 – 2011“?), Materiály Odboru Městské informatiky Brno (měl na mysli součást magistrátu, která nese název „Odbor městské informatiky“?). Práce má o 11 000 znaků méně, než byl předepsaný rozsah. Roman Onderka tvrdí, že na chyby ho nikdo neupozornil, proto je nemohl opravit. Od vedoucího práce Doc. Ing. Jiřího Gajdošíka i od oponenta Dr. Ing. Víta Buchty získal nejlepší ohodnocení – A.
Jana Bohuňovská, jak se dozvídáme z rukou psaného projektu na úvodní straně, si zvolila téma „Efektivita veřejných výdajů“. Bohuňovská je autorkou jen 57 procent práce. Zbylá 43 procenta „napsala“ obecně známým, ale v akademických kruzích zapovězeným způsobem „Ctrl C – Ctrl V“. Plných 33 stran textu doslova a do písmene okopírovala. V použitých zdrojích uvedla jen 10 odkazů (1 zákon, 2 úřední hlášení, 5 knih a 2 články). V roce 2010, kdy tvořila diplomovou práci, nastal zajímavý posun ve vztahu k její bakalářské práci, kterou psala v roce 2007, a v níž zákony cituje, nikoliv kopíruje a ve zdrojích má 14 odkazů.
Závěr
Zjistil jsem, že úroveň vzdělání Romana Onderky a Jany Bohuňovské je zásadně zpochybněna. Romanovi Onderkovi bych doporučil použít v příští v práci, v níž bude analyzovat moderní informační systémy, v textovém programu nástroj na kontrolu pravopisu a počítání znaků. Také by měl sjednotit citační normu, protože knihy a vlastní semestrální práce cituje v bakalářské práci s uvedením názvu, jména autora i roku vydání, kdežto u ostatních zdrojů nikoliv. Janě Bohuňovské při její případné disertaci doporučuji vzít si příklad spíše ze své bakalářské práce než z diplomové, za kterou dostala titul inženýrky.
Resumé
Univerzitní a justiční metropole Brno – jako uznávané centrum vzdělanosti a inovací – má v čele politiky, kteří nabyli v politických funkcích vzdělání velmi pochybné úrovně. Projevili se spíše jako prominentní absolventi Vysoké školy arogance moci. Nebyli schopni a ochotni věrohodně vysvětlit závažné pochybnosti ani o způsobu, jakým dosáhli vzdělání, ani o jeho kvalitě. Místo toho mlčeli, útočili, uráželi a lhali. Chybí jim také špetka odvahy a cti, aby dali svolení zveřejnit jejich závěrečné vysokoškolské práce.
Michal Šebela, absolvent gymnázia
- Vysoká škola Karla Engliše autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2438/243773.jpg
- Roman Onderka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2427/242632.jpg
- Jana Bohuňovská autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2438/243777.jpg
- Ladislav Macek autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2094/209343.jpg
- Rašínova vysoká škola autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2125/212484.jpg