Filmový festival v Karlových Varech se dělá kvůli bijákům, které máme tolik rádi, tvrdí jeho prezident Jiří Bartoška. Kolik takových „bijáků“, tedy filmů, které opravdu mluví obrazem a které se v jeho možnostech radostně koupou, se tu dá vidět?Letošní ročník ukázal, že zase ne tolik. S výjimkou artistního Pedra Almodóvara, který se opájí vizualitou možná nejvíce malířskou a film mu slouží jako cesta k jisté barevné a tvarové dokonalosti, a Stromu života Terrence Malicka, jehož filmové obrazy, podobně jako u pozdního Larse von Triera, vycházejí ze silného hudebního pocitu, se mezi novými filmy „bijáků“ příliš neurodilo. Většina tvůrců dál využívá filmového obrazu jako média vyprávění, které stále více vychází z literatury než ze samostatného obrazového myšlení. Film jako by se nemohl vymanit z područí psaného textu a byl jen jeho působivějším převodem. Ostatně tak jako celý multimediální aparát zvuků a všemožných efektů. Film se pořád nejprve píše a potom, podaří-li se, filmuje.
Němá suverenita obrazu
Co dělá biják bijákem
O to výraznější byl kontrast s premiérou digitálně vyčištěné Markéty Lazarové. Velké plátno a prosvětlený obraz slavného Vláčilova filmu umocňoval zážitek z něčeho výjimečného, co jiné filmy neposkytovaly zkrátka proto, že byly málo filmové. Vláčilovo dílo jako by hrálo každým jednotlivým oknem, které bylo možné zachytit okem. Notorická známost vyprávění, které je jak u Vláčila, tak i u originálního Vančury spíše volně roztříštěné než podle scenáristických pouček semknuté a „obloukově vyklenuté“ (nejodpornější recenzní fráze), umožňovala důkladné soustředění čistě na obraz a na způsoby, jak s ním režisér a kameraman pracují.
- Přípravy na 46. MFF Karlovy Vary zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2683/268266.jpg
- Přípravy na 46. MFF Karlovy Vary autor: Jan Sokol, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2683/268247.jpg
- MFF Karlovy Vary autor: Jan Sokol, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2683/268245.jpg
- Zrekonstruované karlovarské letní kino autor: Jan Sokol, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2672/267148.jpg
- Přípravy na 46. MFF Karlovy Vary autor: Jan Sokol, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2683/268246.jpg
Z plátna zcela jasně vystupovaly kompozice, které nebyly vytvářeny na efekt, ale které přímo hovořily, ať už je to proslulá polovina tváře Markéty s velikým výrazným okem, kterou z druhé strany plátna prosvěcuje stupňované světlo, nebo divoká běžící kamera přetínající větve křovin. „Přehlížení“ příběhu a soustředění na obraz také otevřelo cestu k pochopení měnícího se pohledu kamery, která se dívá z nečekaných míst a prakticky se neustále hýbe a těká.
Hudba Zdeňka Lišky je kongeniální, protože nepřichází z vnějšku jako doplněk obrazu, ale roste, skládá se z obrazu samotného. Hudba obraz rozvíjí: a přesto se, při pohledu na obrovské plátno ve Varech, dalo bez rizika říct, že by se filmové obrazy Františka Vláčila klidně mohly hrát i bez zvuku, jakkoliv by to utlumilo jednu jejich slyšitelnou dimenzi. Možná že právě tato “němá suverenita obrazu“ je tím, co rozhoduje ve filmu o tom, co je a co není „biják“.
Letošní festival ve Varech tak právě v kontrastu starého umění Markéty Lazarové a nového, „vyprávěcího filmu“ odkryl nejpodstatnější filmovou otázku: kam se poděla tato „němá suverenita obrazu“? A jsme opravdu schopni její filmové kouzlo většinou odhalovat už jen v minulosti, protože přítomnost se o suverenitu obrazového umění příliš nestará? Je spíš posedlá nekonečnými možnostmi všelijakého míchání, vycházejícího z potřeby prostě zapůsobit. K tomu je film předurčen jako nejkomplexnější, a tudíž nejvhodnější médium.
- Karel Vachek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2700/269945.jpg
- John Malkovic autor: Vít Šimánek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2694/269320.jpg
- Goran Bregović a Jiří Bartoška autor: Vít Šimánek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268924.jpg
- Jiří Bartoška, Magda Vášáryová a Milan Lasica zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2687/268680.jpg
- Judi Denchová zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2687/268616.jpg
Popkulturní slavnost
I festival v Karlových Varech by pak byl potvrzením pravdy, kterou vyslovil režisér Karel Vachek, když místní svátek filmu označil za obyčejnou popkulturní slavnost, oslavu míchání a všelidového, masového (vy)užívání. To, že film je dokonalým propojením průmyslu a umění, věděl už na začátku minulého století Walter Benjamin. To, že se v tomto obrazovém stroji na peníze a emoce (továrna na sny; „dream forever“, píše se ve Varech) časem ztrácí smysluplná suverenita obrazu, to víme až my. I díky Varům a jejich chybění „bijáků“.
(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)