Peltov a Řebíček – malý český rybníček

Fotbalová liga je zpátky v plné síle. I když… Co to v našem rybníčku vlastně znamená? Nebudeme si nalhávat, že Premier League ani Primera Division se tady nehraje a nikdy nebude. Možná to pochopil i Ivan Hašek, který po dvouapůlletém šéfovaní českému fotbalu, jenž si kladl za cíl vzkřísit, radši prchnul za šejky.

Ono se není moc čemu divit. Když Vladimír Vlach s typickým účesem „na Miloše“ při losování Sazky hlásí, že je zpět, po několikaměsíční Hušákově tahanici mu to věří asi jen nejzarytější naivista. Haškův boj s větrnými mlýny skončil, jdou se vydělávat valuty.  

Vydělat chce i Aleš Řebíček. Vášnivý cestovatel do Sardinie a bývalý ministr dopravy, který byl jeden čas v hledáčku protikorupční policie, se vrhnul do fotbalového byznysu získáním třetinového podílu v pražské Slavii. Zanedlouho by mu mělo patřit dokonce sedmdesát procent. Klub, jenž se topil v problémech, se sice staví na nohy, ale rozhodně od něj nelze čekat, že bude v nové sezoně okupovat přední příčky tabulky, jako tomu bylo v minulých letech. 

Řebíčkovi bude pomáhat i mladší bratr Adam, jenž sedí v tříčlenném slávistickém představenstvu. Mohla by to být hezká pohádka o fotbalovém zmrtvýchvstání, kdyby bývalý policista Adam nebyl obviněn z přijímání úplatků. Jeden soud má za sebou, další jej čeká, pět let natvrdo visí ve vzduchu. A nastartovaná image Slavie opět trpí. 

Ani Tomáš Řepka ze Sparty nemá moc důvodu k radosti. Z Letné už pár týdnů prosakovaly informace o tom, že se zkušený stoper bude muset poroučet. Prý mu klesla výkonnost a navíc je drahý. Média okamžitě přispěchala s jeho dalšími možnými kroky. Nejdříve Spojené arabské emiráty, pak Peltov nad Nisou. Spekulace utnul až generální manažer Jozef Chovanec, jenž sice Řepku nasadil na třetí předkolo Evropské ligy proti Sarajevu, zároveň mu ale sebral kapitánskou pásku. A do toho bývalému obránci West Hamu a Florencie poslala přes bulvár srdceryvný dopis jeho dcera, která mu nemůže odpustit, že odešel od rodiny. 

Do první ligy zamířila Viktoria Žižkov a Dukla Praha. Pro fanouška to na rozdíl od proklamací bafuňářů v médiích nic výrazného neznamená. Kvalitu hry to určitě nepozvedne, ale vezmeme-li v potaz, že v nejvyšší fotbalové soutěži tentokrát chybí Brno, což v překladu znamená, že čtvrtina týmů je z Prahy, je to vlastně škoda. Těšit se tak dá snad jen na tradiční dopolední mač pod žižkovským vysílačem s klobásou v ruce a Pepou Lauferem linoucím se z amplionů. 

Víceméně stojaté hladiny tak rozčeřil snad jen odstřelený trenér Karol Marko, jenž si po prohře Ostravy s Teplicemi 3:4 v prvním kole balí kufry. Slovenský kouč to měl nahnuté už o letní přestávce, Baníku se nevyvedly přípravné zápasy, loni skončil až čtrnáctý. Proč nevyrazil do nové sezony s čistým štítem, ví jen management, jehož tah je stejně bizarní jako hardbass, jenž baníkovci tančí v ulicích.