Volby 2 v 1 – tak nazvala bulharská média volby, které proběhly ve dvou kolech během dvou posledních říjnových víkendů, protože se komunální a prezidentské volby konaly zároveň. V Bulharsku je volba prezidenta přímá. Už předem se vědělo, že tyto volby budou svérázným referendem o politice současné vlády, sestavené konzervativní stranou GERB (Občané za evropský vývoj Bulharska), jejíž premiér Bojko Borisov navštívil nedávno Prahu. A dopadlo to pro ni velmi dobře, necelé dva roky před příštími parlamentními volbami.
Bulharského prezidenta (poprvé) nezvolila „turecká“ strana
Bulharským prezidentem bude od 22. ledna 2012 původně stavební podnikatel a pak ministr pro místní rozvoj úřadující vlády Rosen Plevneliev, viceprezidentkou jeho kolegyně z rezortu spravedlnosti Margarita Popova. Zvítězili nad kandidáty Bulharské socialistické strany (BSP), ovšem nikoli za sebe. Volební kapmaň byla jaksi nudná, chabá a poklidná, postrádala vyhraněné politické osobnosti a názory, proti sobě stáli jen existující politické subjekty, dobře známé voličům. Nekonal se žádný pádnější politický střet. První kolo neřekvapilo – postoupili kandidáti dvou nejsilnějších stran díky své příslušnosti k nim. Ta určila výsledek i druhého kola.
Neznamená to ovšem, že by se nic nezměnilo. Naopak. Po dvou letech, kdy vláda a prezident stáli proti sobě a vnitropolitickému vývoji to rozhodně neprospívalo, čeká možná zemi jejich vzájemné souznění, což velmi usnadní ministrům zavádění plánovaných změn. Bulharský prezident sice nemá příliš velké pravomoce, ale stačí, když nebude návrhy vlády vetovat při každé vhodné příležitosti.
Další novinkou zdejší politiky je dosažení výsledků voleb bez přičinění Hnutí za práva a svobody (DPS), stále považovaného za stranu zastupující převážně bulharské občany tureckého původu. To bylo už od svého vzniku vždy jazýčkem na váhách, který rozhodl o vítězství toho, ke komu se přidalo. Tentokrát podpořilo kandidáta socialistů, který volby prohrál a tak padl jeden z mýtů bulharského politického života – že je přízeň DPS nepostradatelná.
Komunální volby sice navenek probíhaly ve stínu těch „velkých“ prezidentských, ale kampaň byla o něco aktivnější a konkrétnější. Nebyla sice příliš různorodá, ale hlasovalo se v nich mnohem aktivněji než za prezidenta – bližší košile než kabát. Příliš s nimi nezamávala ani zpráva lustrační komise, že 275 kandidátů na starosty bylo agenty Státní bezpečnosti, nejvíc z DPS a BSP, ale i z ostatních stran – zdá se, že na místní úrovni to už lidem tolik nevadí nebo na to rezignovali. Bulharské lustrace, neošetřené zákonem jako u nás, už časový skluz nedoženou a život jde dál. A v něm jsou tradičně nejvíce sledované výsledky v krajských městech – ve většině (14 z 27, včetně těch největších a hlavního města) GERB v neděli v noci slavil vítězství svých starostů.
Samozřejmě jsou zprávy o nejrůznějších porušeních volebního zákona, ty ovšem nejsou zatím zcela prošetřené a výsledky voleb zřejmě nezvrátí. Mě zaujalo něco na internetu - zpravodajský portál jednoho z celorepublikových rádií „sledoval hudební hitparády“ v krajských městech v den prvního kola voleb. Ty se během dne měnily a jejich názvy a umístění nápadně připomínaly odkaz na strany v komunálních volbách a výsledky exitpolls. Národní volební komise to sice na druhé kolo zakázala, ale rádio nahradilo hudbu fotbalem a příznivci dvou velkých bulharských týmů, CSKA a Levski (podobně jako jsou u nás Sparta a Slávie,) mohli na netu nebo telefonicky vyjádřit své preference – pro červený CSKA (červená je barva bývalých komunistů a dnes socialistů) nebo pro modrý Levski (modrá je v Bulharsku od roku 1989 symbolem pravice.) Výsledný graf by klidně mohl být grafem průběhu druhého kola prezidentských voleb. Vypadalo to jako legrace – ale kdo ví…
Výsledky voleb 2 v 1 jsou pro bulharskou vládní stranu přesvědčivým vítězstvím. Mohly by jí pomoct v činnosti během dalších zhruba 19 měsících, zbývajících do parlamentních voleb. Jsou ovšem i velkou výzvou, protože v Bulharsku je reptání proti úřadujícím politikům v době krize zvlášť oblíbené a protestní hlasování „proti“ místo „pro“ dost rozšířené. Ostatně jako u nás.