Pane prezidente, pomozte!

Co jsme se dočkali přímé volby prezidenta, začínají se množit všelijaké průzkumy a ankety, kdo že by se jím měl stát, jako křečci. Nejen jmenovitě. I typově. Například hodně se volá po ženské hlavě státu. Jindy se někdo zcela vážně zabývá tím, jaké vlastnosti by měl mít takový správný občany volený prezident. O budoucím pomazaném či pomazané se vedou zasvěcené debaty mezi intelektuály i nad stoly, politými zteplalým gambrinusem.

Jako by až tak záleželo na tom, kdo na nás z Hradčan milostivě shlíží. Odér panovnictví, který kolem prezidentské funkce nenápadně (ať už vědomě či podvědomě) rozšířil Tomáš Garrigue Masaryk, se bude linout od každého, kdo hradními sály bude procházet. I kdyby to byl Pepek Vyskoč, vždy se najde dostatek podhraďanů, kteří ho budou mít ve vážnosti.

V tomto případě funkce dělá osobnost, ne osobnost funkci. A dříve či později se hradním majestátem nechá ošálit každý, kdo se prezidentem stane. Alespoň do jisté míry. Ať by měl před příchodem nad Vltavu jakákoliv předsevzetí. Dlouhodobý pohled z hradčanských oken dolů na hemžení poddaných mravenců musí deformovat. A naše uctivé, už snad geneticky zakódované vzhlížení vzhůru k věžím sv. Víta na jinak vcelku nevzhledný Pražský hrad také od počátku utváří poněkud nekritický náhled na toho, kdo tam sedí a zdánlivě vládne.

S nadsázkou řečeno, kdyby nějaký Caligula dosadil na prezidentský stolec svého milovaného hřebce Incicata, říkali bychom: „Pravda, je to kůň, ale přece jenom - prezident!“ A v průzkumech veřejného mínění by byl stále váženější nebo přinejmenším oblíbenější než třeba vláda nebo sněmovna. Třebaže ty mají na chod země mnohem větší vliv.

Možná je to právě tím. Prezident pouze přijímá a rozdává pocty. Chce-li zasáhnout do politiky, musí (kromě možnosti vydávat zásadní prohlášení a vést apelující řeči, kterým se uctivě říká projevy) použít velmi skrytou a rafinovanou zákulisní politiku, jak už to zavedl právě řečený TGM. Jinak jsou jeho pravomoci víceméně omezené. Jsem zvědav, jak s tím naloží ten nový, zvolený takříkajíc troubou Boží, hlasem lidu. Z logiky věci vyplývá, že by se měl dožadovat větších práv. To pak nastane v politice mela! Jako by už teď toho nebylo dost. Protože prezident vlastně příliš věci veřejné neovlivňuje, je oblíbený. To je přirozená příčinnost. Aktivismus mnoha zdejších hlav států, kupříkladu Masaryka, Havla, Klause, bývá skrytý či alespoň ne příliš okatý. Každý si vždy hřál či přihříval svou polívčičku nebo eintopf svých blízkých, nemysleme si, že ne.

Ale rozhodující roli u nás prezident nemá. Jeho výkonná moc není nijak významná oproti přebujelé symbolické, která může být pro leckoho až maligní. Přesto se k němu lidé obracejí jako k někomu, kdo rozhoduje o důležitých věcech. Vyjádřil to i Jaromír Nohavica v jedné ze svých písní. Pane prezidente, pomozte! I teď, ve všeobecném marasmu, se upínají naděje mnohých na budoucího, jimi osobně nově zvoleného. Proto by nejraději, kdyby byl nestranický, vyšel odněkud z neinstitucionalizované politiky, například z úřednické vlády. Taky se lidu líbí Miloš Zeman, protože ten už dlouho v aktivní politice otevřeně nepůsobí a dle postoje mnohých ze sebe nejspíš objímáním stromů sedřel hnůj opoziční smlouvy.

Tedy jednoduše: Zvolme si radostně příštího pana prezidenta! Vezme tu funkci přímo z vůle lidu, to je téměř posvátné, o Boží troubě už jsem se zmínil. Ale, prosím, ať nikdo nečeká, že přijede na Hradčany na bílém koni, vytasí svatováclavský či janožižkovský (v případě prezidentky nejspíš boženoněmcovský, potažmo babičkovský) excalibur, vyžene z království všechny šejdíře a úplatné politiky, a zem bude rázem oplývat mlékem a strdím. Tak to, prosím, nebude. Na Hradčany přijde další pán nebo paní, který(á) bude dříve či později celý(á) bez sebe z toho, že je na Hradě hned vedle duchů slavných panovníků. Nová hlava státu, lidem pomazaná, bude zase vést projevy, jako prezidenti zvolení nepřímo, časem se pokoušet tahat prostřednictvím kohosi za tajné politické nitky (což v tomto případě půjde hůře než předchůdcům, bude-li to člověk nepodpořený nějakou politickou mocí) a možná psát poutavé cestopisy ze zahraničních cest, z nichž se dozvíme to, co už víme ze zeměpisu z páté třídy, v případě potřeby najít na wiki.

Těšte se, že nový prezident něco změní. Sliby se slibují, blázni se radují. Zábavné je, že mnozí občané slibují sami sobě. A jak se radují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...