Jak jsem přišel na toto nesmyslné tvrzení? Sledujte tok mých myšlenek a uvidíte, že to až tak nesmyslné tvrzení není. Jak už to tak v životě bývá, souběžně vedle sebe existují a vyvíjejí se dva protikladné proudy ekonomického rozvoje: GLOBALIZACE a DEGLOBALIZACE.
Chalupáři, bojovníci proti globalizaci
Ten první trend, GLOBALIZACE, je zřejmý a viditelný. V krajině zasažené globalizací vytváří dobře viditelné body – obrovská nákupní centra, obrovské skladové haly, obrovské výrobny patřící nadnárodním korporacím. Je to trend zřetelný, oficiální, uznávaný, někým oceňovaný, jiným zatracovaný, ale rozhodně RESPEKTOVANÝ.
Druhý trend, DEGLOBALIZACE, není zdaleka tak viditelný, propagovaný a zřejmý. Už proto, že nevytváří v krajině do daleka viditelné celky. Dává o sobě vědět docela nenápadně: ekofarmou, farmářskými trhy, fotovoltaickými články na střeše rodinného domku, ale třeba i obyčejnou udržovanou studnou či čističkou.
Globalizace, to je jakýsi eufemismus pro vznik monopolu. Pro ovládnutí světa je jich vlastně třeba jenom pár, vlastně pár monopolů:
1. energetický
2. potravinový
3. dopravní
4. informační
5. bankovní
Domnívám se, že jich o moc víc nebude. Nenápadně nám prorůstají do života, nabízejí své služby, které jsou zpočátku úžasně levné, ale později dražší a dražší. Když si toho konečně všimneme a chceme odejít, s překvapením zjistíme, že není kam.
Mladá Česká republika, která se vymanila z politické totality, se okamžitě stala chutným soustem globalizace a dnes je plně v jejím vleku. Už dávno nám nevládnou politici, ale globální bankovní, informační, dopravní, potravinoví a energetičtí hráči. Ten poslední, ČEZ, jako polostátní podnik dávno prorostl do politických struktur a lidová moudrost přejmenovala Českou republiku na ČEZkou republiku. ČEZ mezitím vyrazil (za naše peníze) do Evropy (zatím východní, do západní ho tamní hráči nepustí) a globalizuje tam. My doma jsme už dávno zglobalizovaní a platíme tomu energetickému gigantu, o co si řekne. Hlavní produkt politické globalizace je pak, pod tímto zorným úhlem, Evropská unie.
A teď ti chalupáři! Jak už to tak bývá, v základech jednoho trendu se rodí trend opačný, připravený po expanzi a rozložení prvního trendu jej okamžitě nahradit. Je dobré o něm vědět. Je dobré na něj myslet. Je to trend DEGLOBALIZACE.
Každý z nás tento trend samozřejmě zná. Alespoň z vyprávění rodičů slyšel o slučování záhumenků a rozorávání mezí a scelování políček do lánů. Ještě před sto lety se běžně hospodařilo na záhumencích. Nejen obyvatelé venkova, ale i lidé z měst vlastnili kus země za domem, na které mohli hospodařit a samozásobit se. Na zimu nebyly brambory na pultu samoobsluhy, ale v bedně ve sklepě, kyselé zelí v kameninovém hrnci v komoře a šrůtky vyuzeného masa ve spíži. Nešlo nepřežít.
A teď si představte, co by se stalo, kdyby třeba týden nešel elektrický proud? Nefungovaly by banky, pokladny v prodejnách, mrazicí pulty, doprava (palivo čerpají elektrické pumpy), dodávky tepla. Nefungoval by rozhlas a televize a mobily. Říká se tomu blackout. Podle prognóz by do týdne nastalo rabování. Ne jen kriminálních živlů, ale zoufalých, hladových občanů, kteří se celý život spoléhali na… GLOBALIZACI a přestali se umět o sebe postarat sami.
Naštěstí v základech GLOBALIZACE nenápadně tiká DEGLOBALIZACE. Naslouchejme jejímu tikotu a buďme připraveni. Svět, ve kterém se nám tak krásně žije, stojí na velmi vratkých základech. Když ty základy povolí, bude to velká mela a přežije jen ten, kdo bude alespoň trochu připravený.
Máte někde svou studnu, svůj pozemek a na něm své hejno slepic? Místo pro svého budoucího pašíka? Máte někde svá kamna a plný dřevník? Máte svůj pytel brambor, bečku zelí a kus bůčku? Máte na chalupě alespoň deset fotovoltaických článků na střeše, které z vás učiní samozásobitele elektřinou? Máte nabíjecí články a malou vysílačku?
A jsme u toho našeho, často vysmívaného, chataření a chalupaření! Z tohoto pohledu to není nic jiného než selsky moudré udržování se v pohotovosti. Taková naše malá, česká DEGLOBALIZACE. Hýčkejme si ji. Z logiky vývoje světa je dost pravděpodobné, že na ni jednou určitě dojde. Právě to nás může jednou zachránit.