Prezident a moje cesta ke štěstí

Stále častěji vidím, jak se mí, intelektuálněji orientovaní kolegové, děsí nad výkony našeho prezidenta Miloše Zemana. A co teprve když jim řeknu, že jsem jeden z jeho voličů – to teprve nastane zděšení! Není nic zábavnějšího, než když v naší pluralitní demokracii, zaručující vám právo na svobodný názor, nějaký ten názor projevíte! Jste za pitomce a basta. Tak tedy na vysvětlenou.

Už před nějakou dobou jsem si všiml, že ať my voliči volíme, jak volíme, vždy z naší volby často vznikne kolektivně nezodpovědný orgán, který není schopen inteligentní komunikace či rozumného vedení tohoto státu. Tento trvale nezodpovědný orgán pak vyprodukuje vládu, v jejímž čele stojí ten, který všem nejméně vadí a který kolem sebe shromáždí takové lidi, kteří ho nemohou v žádném případě ohrozit – lidi bez nápadu, bez vize.

Pochopil jsem tedy, že jediné, co za těchto okolností mohu od politiků očekávat, je zábava. Proto, když přišla možnost volit prezidenta, neomylně jsem volil toho, od kterého jsem očekával největší legraci. A musím říct, že mou volbu, v mém pojetí české politiky, Miloš Zeman nezklamal! Naopak. Je skvělý!

Není dne, aby nepřivedl k nepříčetnosti „spravedlivá česká média“ a mravopočestnou českou společnost. Není dne, aby nevylil z břehů stojatý rybník české politiky. Ten člověk mě dnes a denně překvapuje, BAVÍ a to je to jediné, co dnes od českých politiků čekám.

Nemá smysl komentovat jednotlivé „kauzy“, je jasné, že jsou a budou stále zábavnější a že je to trend. A ještě zábavnější je sledovat to pozdvižení, které způsobují.

Naše „ožralá země“, která je proslulá nejvyšší spotřebou alkoholu na světě a spolu s Poláky se jako „prohulená“ postavila proti evropské restrikci cigaret, se „děsí“ opilectví a nikotinismu svého prezidenta. Jak úžasné! Jak pokrytecké!

Samozřejmě, že nás Miloš Zeman nezaprodá do spárů „Ruského medvěda“, samozřejmě, že neznesvětí korunovační klenoty, samozřejmě, že Martin C. Putna bude nakonec jmenován profesorem!

Žijeme přece v „operetní zemi“, v zemi, kde platí „padouch nebo hrdina – všichni jedna rodina“. Žijeme v zemi, kde vždycky všechno dobře dopadne, protože „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ Žijeme úsměvně kýčovitý život v bezpečné krajině plné pramenů, památných stromů a rozhleden, který nám dovoluje mít právě takového zábavného prezidenta, jakého máme. Vždyť „pánové, kdo z vás to má?“ jak říkal jiný legendární politický bavič – Jiří Paroubek.

Přátelé, otočte optiku svého pohledu na českou politiku! Neočekávejte od svých politiků nějaká rozumná rozhodnutí, ale zábavu! Pohlížejte na tu partu jako na estrádní sbor! Nepožadujte od nich, proboha, žádná politická rozhodnutí, ale kabaretní čísla. Vždyť i to zpravodajství o nich se proměnilo v zábavu, v infotainment. Kdo tohle pochopí, tomu se uleví a bude šťastný tak jako já.