Čínská korupce úspěšně bují dál

Zatočíme s korupcí! Všichni viníci budou potrestáni bez ohledu na postavení nebo funkci, kterou vykonávají. Takováto a mnohá další prohlášení vydával v uplynulých týdnech a měsících úřad nového čínského prezidenta Si Ťin-pchinga i vládní kabinet premiéra Li Ke-čchianga. Oba představitelé poslední generace vůdců Čínské lidové republiky také dávali najevo, že si uvědomují, jak se korupční mor rozlézá doslova po celé zemi. Nejvyšší představitelé komunistické strany varovali, že právě korupce nejvíce ohrožuje její vládnoucí postavení.

Čtyři měsíce po nástupu Si Ťin-pchinga  a Li Ke-čchianga na vrchol čínské moci ale vše zůstává při starém. A potvrzuje to i zadržení známého aktivisty Sü Č'-junga, který vedl kampaň za zveřejnění majetků vládních i stranických úředníků. Místo toho ale dostal nejen, jak se říká přes prsty, když byl nejprve více než tři měsíce neoprávněně držen v domácím vězení, ale nakonec skončil v poutech v cele. A s obviněním na krku, že prý je „podezřelý ze svolávání davu k rušení pořádku na veřejném prostranství“. Obviněním na první pohled nesmyslným až směšným, ovšem více než varovným. 

Totalitní moc se totiž opět naplno projevila a zároveň vztyčila varovný prst s tím, že jen vládnoucí komunisté smějí mluvit o korupci a nikdo jiný. Bez ohledu na to, že lidi jen klamou. Ostatně Sü Č'-jung je toho zářným a do nebe volajícím příkladem. Jak vůbec mohl zmíněný trestný čin spáchat, když byl pod neustálým policejním dohledem? 

Zatčením jednoho z nejznámějších čínských aktivistů zabývajících se dodržováním lidských práv ale celá kampaň represivních složek nekončí, naopak. V poslední době je totiž Sü Č'-jung v pořadí už sedmnáctým stíhaným aktivistou z hnutí Kung-meng, které mimo jiné bojuje proti zneužívání moci a korupci a požaduje zveřejňování majetku mocných. 

Kung-meng (Open Constitution Iniciativ - OCI) je seskupení akademiků, právníků snažících se prosadit vládu a dodržování práva. V Čínské lidové republice prakticky don quijotský boj s větrnými mlýny. Však také krátce po vzniku této organizace v roce 2003, kdy u jejího zrodu stál právě i Sü Č'-jung, cenzoři zablokovali její internetové stránky. A v roce 2009 OCI dostala i pokutu ve výši v přepočtu zhruba pěti milionů korun. 

Naděje na změnu přišla v okamžiku výměny stráží na postu generálního tajemníka Komunistické strany Číny i prezidenta. Sám prezident navíc de facto vyzýval whiste-blowery, aby pomáhali v boji proti korupci. Dnes jsou ovšem postupně zatýkáni po celé Číně a v příštích hodinách stanou další tři z nich před soudem v provincii Ťiang-si. Vězení však nemusí být pro lidskoprávní aktivisty v ČLR tím nejhorším trestem. 

Sedmačtyřicetiletý Li Ťien-sin totiž skončil po útoku neznámých mužů slepý poté, co mu nastříkali kyselinu do očí, a také bez prstů, které mu uřízli. Důvod? Na internetu zveřejňoval fotografie luxusních aut komunistických pohlavárů. Policie sice slíbila, že útočníky dopadne, nikdo tomu ovšem nevěří. Mafie na lokální úrovni tvoří často soudruzi, policisté i sami mafiáni všichni společně. Sám jsem se o tom při natáčení reportáží o tzv. rakovinových vesnicích přesvědčil v Číně na vlastní oči. A vyvázl bez úhony doslova jako zázrakem, také díky rychlým nohám.

Vlna zatýkání a soudních přelíčení s aktivisty v Číně navíc vrcholí v době, kdy svět pozorně sledoval proces s ruským blogerem a opozičním aktivistou Alexejem Navalným, který byl odsouzen za údajnou zpronevěru a krádež při prodeji deseti tisíc krychlových metrů dříví v roce 2009. I v tomto případě jde o absurdní verdikt, západní média se mu ale věnují mnohem více, než osudu aktivistů v Číně. Proč je tomu tak, to je ovšem na další samostatnou úvahu. 

Vydáno pod