Příliv uprchlíků napíná bulharskou toleranci

Konflikt v Sýrii a nestabilita ve státech 'Arabského jara' se v posledních měsících stává zkouškou tolerance Bulharů a efektivity práce odpovídajících úřadů. Uprchlíci, z nichž podstatná většina je ze Sýrie, přicházejí přes Turecko a jsou jedním z dnes již dlouhodobých témat místního tisku. Denně jich na bulharské území přejde zhruba stovka, Řecko před nimi brání zeď na hranici s Tureckem. Bulharsko se k takovému opatření chystá také.

Proč je a bude tolik cizinců (jen letos asi 11 000) pro Bulharsko takovým problémem? Místní obyvatelstvo čítá podle údajů z konce roku 2012 zhruba 7 282 000 osob. Nejchudší země EU se potýká s vysokou a dále rostoucí nezaměstnaností (v září 2013 celkem 13,1%, jen mezi mladými 28,3%), s chudobou, s nedostatečnými příjmy a celkově nižší životní úrovní obyvatelstva obecně. Sílící xenofobii, která tu a tam vybuchne proti turecké či romské menšině, některé strany skrytě či otevřeně využívají a s blížícími se volbami do europarlamentu se situace může jen zhoršit. Pak stačí několik případů trestné kriminality, způsobené jakýmikoli žadateli o azyl, kteří se smějí pohybovat mimo uprchlický tábor, a problém je na světě. Argumenty jsou klasické: cizinci ubírají z i tak nedostatečných peněz sociálního systému, s azylem dostanou pracovní povolení a tím možnost zvýšit nezaměstnanost místních, mohou se mezi nimi do země dostat teroristé… Že jsou do jednoho rance házeni všichni, nehledě na národnost, etnikum, vzdělání, výchovu apod., je v takových chvílích jedno.

Ilustrační foto
Zdroj: JAMAL NASRALLAH/ISIFA/EPA

Uprchlíci v Bulharsku si však ani objektivně zdaleka neužívají šťastného života. Pravda, nevybuchují kolem nich bomby, nehrozí jim odstřelovači ani tanky. Dostali se ovšem do země, která se o ně nemůže řádně postarat. Tábory a ubytovací zařízení jsou přeplněné, někdy až na 200% kapacity, velké množství osob v jedné místnosti není jen nepohodlím, ale i porušováním práv – nutí např. ženy z konzervativnějších muslimských rodin bydlet ve stejném pokoji s muži, kteří nepatří do jejich rodiny, což je spojeno se značnými komplikacemi. Není dost jídla, hygieny, lékařské péče. Provizorní a narychlo připravená zařízení bývají někdy v nevábném prostředí uprostřed starých průmyslových oblastí. Úřady již požádaly o pomoc evropské instituce a dostanou ji. Přímo přispěly i některé státy – Rakousko, Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko – buď materiálně, nebo finančními částkami. Česká republika poskytne štědrých 1 000 000 eur, což by mělo být ohlášeno během ministerské návštěvy v Sofii v prosinci, bulharská média o tom již informovala.

Bulhaři samozřejmě nečekají jen na pomoc zvenčí a ne všichni považují potřebné cizince za nepřátele. Vlna dobročinnosti, zaměřené právě na jejich situaci, se projevuje různými způsoby. Samozřejmě sbírkami a dary potravin, oblečení a věcí denní potřeby. Mnozí Bulhaři však ubytovávají Syřany i ve svých domovech, většinou děti nebo matky s dětmi, ale i celé rodiny, aby jim zajistili normálnější život. Dělí se s nimi o to, co mají, ať je to hodně či málo. Podnikatel z vylidňující se vesnice nabídl opravu chátrajících domů, kde by mohli po obdržení azylu imigranti bydlet a pracovat v jeho podnicích. Starosta další obce nabízí byty ve svém domě a se souhlasem zastupitelstva i budovu staré školy. Prvním porodům syrských žen, které přešly hranici v pokročilém stavu těhotenství a šťastně porodily své děti mimo nebezpečí války, se dostalo velké mediální pozornosti a pozitivního ohlasu.

Bulharsko-turecká hranice
Zdroj: ČT24

Pro mnohé imigranty z východu je Bulharsko jen vstupem do EU, zastávkou, než se přesunou dál na (Severo)Západ, do movitějších a snad i přátelštějších krajin. Kdo tam má příbuzné, přátele nebo diasporu (např. Kurdi), má vyhlídky lepší. Kdo doufá v brzký a rozumný konec konfliktu doma a chce se vrátit, bude muset možná přežít celou dobu v Bulharsku. Jsou samozřejmě i tací, kteří se nespokojí se situací bezmocného uprchlíka a již nyní se snaží uživit sebe a své rodiny jakoukoli prací (často nuceně ilegální).

Uprchlická krize je jen další zkouškou, kterou po pádu socialismu bulharská společnost prochází. Na rozdíl od těch českých je tam každá z nich jaksi společensky náročnější a často nevede k podstatnější změně k lepšímu. Tato je ovšem trochu jiného rázu. Pomineme-li ekonomickou zátěž, která podle smutného bonmotu na dně se nacházejícího již pod něj nedostane, je to zkouška morální. Zkouška po staletí projevované tolerance, otevřenosti a soucítění s těmi, kteří pomoc potřebují, a snaha o pochopení nebo alespoň o soužití s lidmi jiných kultur, náboženství a hodnot. Mezi Východem a Západem totiž neleží jen veliké Turecko. V Evropské unii je mezi Západem a Východem právě Bulharsko. Je to jediná balkánská země, kde se za posledních 24 let nebojovalo a která si na tom zakládá jak ve vnější, tak ve vnitřní politice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...