Brábník v Síni slávy aneb Brábas jak jsem ho znal

Když se řekne Šemík, každému hned naskočí Horymír, vyšehradská skála a Neumětely. Málokdo však ví, že to byla i skautská přezdívka pražského rodáka Luďka Brábníka. Foglarovské ideje, především čestnost, pravdomluvnost a ochotu kdykoliv komukoliv nezištně pomoci, neopustil celý život, i když to bylo často velmi nepohodlné. V jejich duchu pak vychovával i svoje dcery Báru a Lucii. I když in memoriam, přesto vrchovatě zaslouženě vstoupil Luděk Brábník do Síně slávy českého hokeje.

Luďkovi rodiče se záhy rozvedli, takže se o něj starala babička, po problémech se školou v době války pak teta v Plzni. Zde mladý Brábník odmaturoval na zemědělské škole. Po návratu do Prahy absolvoval Tyršův ústav a získal doktorát na Filosofické fakultě UK. Do praxe tak odcházel vzdělán jako trenér i novinář - v obou oborech se dokázal prosadit na špičkovou úroveň.

Od září 1968 získal Brábník trenérské angažmá u norské hokejové reprezentace. Do Skandinávie ale dorazil o víc než měsíc dřív - jakmile přijely spřátelené tanky, nečekal ani vteřinu, nacpal vše potřebné včetně dvou malých dětí do šestistovky fiátka a odjel na sever. Nebyl emigrantský typ, po třech sezonách se vrátil. 

Moje štěstí – další dva roky mě trénoval v pražském ČLTK, vzpomínám na něj jako na špičkového motivátora, psychologa a nakonec i staršího kamaráda. Nebyl sice velkého vzrůstu, autority však měl na rozdávání. Potvrzoval také pravidlo malý rovná se vzteklý. Hráli jsme důležitý mač v Hradci a Luďkovi se ani za mák nelíbil výkon rozhodčích. Dostali jsme za něj tři tresty pro hráčskou lavici, v oslabení tři góly a odjeli s prohrou. Ráno na tréninku Luděk oznámil, že oběd jde za ním, a Štvanici provoněl pekáč vepřových kolen, která mistrně připravil náš kapitán Vašek Červený, takto vyučený kuchař.

Brábník se vrátil i k novinařině, nastoupil do redakce sportu Československé televize. Ve své době byl nedostižný komentátor tenisu, ale pochopitelně především hokeje. Byl příkladem odbornosti, nadhledu, úsporného, ale vytříbeného jazyka. Na svou dobu nevídaný profík s novátorskými metodami komentátorské přípravy a vedení statistik.

Když jsem dokončoval fakultu, osmělil jsem se a po tréninku špitl, že jeho konání obdivuji a jakže se lze dostat do televizní redakce sportu. Bez zaváhání odvětil, že mladé, dobře vypadající, vzdělané, jazykově vybavené, ve sportu zběhlé borce (po chvíli jsem pochopil, že mluví o mně….) redakce potřebuje jako sůl, že mne uvolní ze sobotního tréninku a že pojedu jako elév točit nějakou reportáž do BBV. Druhý den mi sdělil, kdy, kde a u koho se mám v sobotu dopoledne hlásit, s dovětkem: „… předpokládám, že jsi v KSČ…!?“ Po uražené negativní odpovědi ještě vyzkoušel kandidáta strany, aby po druhé záporné reakci debatu stroze zakončil: „… takže v sobotu v devět na tréninku…“ (Na vysvětlenou: Brábník sám přitom v komunistické partaji nebyl, ale v době normalizace nikdo nový neměl bez rudé knížky šanci).

Za mikrofonem zářil Luděk Brábník až do roku 1976, kdy pronesl památnou větu, že na led nastupuje sborná v tradičních rudých dresech s nápisem CCCP na hrudi. Soudruzi to pochopili jako nebetyčnou provokaci, faktem však zůstává, že Luděk neuměl rusky a azbuka pro něj byla čajem rozsypaným po papíře. Velkorysí „komančové“ mu na odchodnou dali možnost opustit redakci na vlastní žádost, takže neskončil v kotelně, ale jako píšící novinář v týdeníku Stadion. Jezdil na reportáže, byl žádaným společníkem na besedách a estrádách, psal knížky se sportovní tematikou (nejznámější Fakír – o Jiřím Holečkovi) a stihl ještě jednu trenérskou štaci v Mladé Boleslavi.

Kvůli hokeji ale musel z redakce Stadionu potají mizet. Obýval samostatný ajnclík, v němž v době nepřítomnosti nechával pověšený kabát, na stole diář s brýlemi, a když odjížděl jen na trénink, vyvěsil i telefon, jako že si zrovna odskočil na ředitelství…

Když Gorbačov obohatil světový slovník o termín perestrojka, ptal jsem se Luďka, zda by se dokázal do redakce sportu vrátit. Kroutil se, že už tuhle životní etapu uzavřel, trousil klišé o druhých vstupech do stejných řek, ale očička mu svítila. Pak vše utnul: „… myslíš jako do toho prostředí, kde není pro bolševiky, estébáky, absolventy VUMLu, praktikující milicionáře a stážisty ÚV KSČ kam plivnout…?“

S blížícím se důchodem se Luděk stále raději vracel na chalupu v Mníšku pod Brdy. Rozproudil zde rekreační fotbal a na nohejbalovém kurtu, který pomáhal budovat, se ještě donedávna hrál jeho memoriál. Hravost a sportovní posedlost se nakonec stala Brábníkovým osudem. Zemřel na fotbalovém hřišti – trestňák, ke kterému se právě chystal, proměnil až kdesi vysoko na obláčku….

Zemřel 30. září 1989, šest týdnů před Listopadem, takže se společenské ani pracovní satisfakce nedočkal. Prakticky celý produktivní život strávil v područí dvou zavrženíhodných diktatur – nacistické a komunistické. Sportovního uznání se PhDr. Luděk Brábník dočkal až po čtvrt století – 18. prosince 2014 byl in memoriam slavnostně uveden do Síně slávy českého hokeje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...