Praha - Zlikvidovat sdružení Jazzová sekce trvalo komunistickému režimu deset let. Členové legenárního sdružení mimo jiné pořádali koncerty nezávislých skupin a slavný festival Pražské jazzové dny, vydávali časopisy i knihy a tvořili tak v době normalizace ostrůvek svobodné kultury.
ČT odvysílá dokument mapující historii Jazzové sekce
Historii Jazzové sekce - od začátků v roce 1971 až po její konec v druhé polovine 80. let - zpracovává dokument Aleše Kisila, který Česká televize odvysílá ve čtvrtek ve 20:00 na ČT2. Od prvních nesmělých plánů na amatérském jazzovém festivalu v Přerově až po odsouzení pěti členů za nedovolené podnikání se v něm rozprostře jedinečný příběh, který si v době masové a odosobněné kulturní konzumace zaslouží více pozornosti než kdy jindy.
„Jde o pokus zachytit větší část historie Jazzové sekce, s důrazem na obtíže, diskriminaci a nakonec zavírání členů,“ komentuje režisér. Jeden z hlavních organizátorů a odsouzených členů Karel Srp k osudu sdružení říká: „Uštvanejch lidí - mrtvejch lidí - kolem Jazzové sekce je celkem pět.“ A to i přesto že proces s vedením Sekce vyvolal v zahraničí nemalou vlnu solidarity a urgencí. Petice za propuštění vězňů podepsaly desítky známých osobností včetně spisovatelů Kurta Vonneguta, Williama Styrona a Johna Updikea, hudebníků Paula McCartneyho, Stinga, Philla Collinse a dalších umělců.
Co pro tehdejší generací Jazzová sekce znamenala popisuje ve snímku například fotograf Ivan Prokop: „Jeden z největších přínosů Sekce bylo, že pro mladou generaci objevovala dosud neznámé a z většiny nepřístupné věci. Šlo o společenství lidí, které lidem zprostředkovávalo informace nejen z oblasti divadla, muziky nebo výtvarného uměni.“
Hodinový dokument je složen ze současných rozhovorů s lidmi v čele Jazzové sekce: Karlem Srpem, Vladimírem Kouřilem, Joskou Skalníkem a Čestmírem Huňátem. Promlouvají v něm i umělci a publicisté, kteří se akcí Sekce účastnili - Milan Svoboda, Jiří Stivín, Jaroslav Neduha, Mikoláš Chadima, Lubomír Dorůžka a Josef Vlček. V rozhovorech se nevyhýbají ani tématu spolupráce se Státní bezpečnosti, o které se v souvislosti s některými lidmi kolem Jazzové sekce mluví.
Rozhovory doplňují unikátní záběry z Pražských jazzových dnů a Jazzrockových dílen. „Archivní materiál z oficiálních zdrojů v podstatě neexistuje, protože ani Československá televize, ani Krátký film Praha nevěnovali akcím Jazzové sekce pozornost. Není tam ani metr filmu,“ poznamenává k obsahu Kisil.
Dnešní novinářské projekce se účastnil i první (a jak sám s nadsázkou říká tak i poslední) tajemník Jazzové sekce Vladimír Kouřil, který o sdružení již dříve napsal knihu s titulem Jazzová sekce v čase i nečase 1971-1987. Dokument podle něj odpovídá dehdejšímu dění kolem sekce, i když si jako přímý účastník dobře uvědomoval, co ve filmu chybí. Jedním z důvodů je i to, že původně byl v plánu dokument dvouhodinový, Česká televize ale trvala na tradiční délce hodinové. „Uvědomuji si, že dokument je určen lidem, z nichž většina o tématu už vůbec nic neví. Čas pokročil, takže myslím že zvolená forma a délka je v pořádku,“ uzavřel Kouřil.