David Vaughan: Československý rozhlas v mnichovské krizi zaspal

Londýn – Československo ve 30. letech podcenilo vliv rozhlasového vysílání na německou menšinu a otevřelo tak cestu nacistické propagandě, píše v knize Bitva o vlny: Rozhlas v mnichovské krizi britský novinář David Vaughan. Někdejší šéfredaktor zahraničního vysílání Českého rozhlasu se v nové knize zabývá vlivem rozhlasového vysílání během mnichovské krize a tvrdí, že činnost německého nacistického vysílání či britské BBC a naopak nečinnost Českoslovesnkého rozhlasu byla pro dění v česko-německém pohraničí i v Mnichově klíčová.

Na konci 30. let minulého století byl rozhlas podle Vaughana již „dospělým“ médiem. Měl velký vliv, mimo jiné proto, že jeho vysílání si mohla poslechnout naprostá většina lidí. Nacistické vedení si uvědomovalo propagandistickou sílu rozhlasu a snažilo se lidi co nejvíce vybavit přijímači.

Československo v době předcházející mnichovské krizi naopak vliv tohoto média nedocenilo. Zatímco německý rozhlas vysílal do pohraničních území programy prorostlé protičeskou propagandou, jeho československý protějšek vysílal v němčině pouze půl hodiny denně. „Rozhodně se vysílání nesnažilo sudetské Němce získat. Němci tak neměli na výběr. Pokud chtěli poslouchat rádio v němčině, tak měli k dispozici jen nacistické vysílání,“ uvádí David Vaughan.

BBC vysílala podle Chamberlainova přání

Významnou roli hrála během mnichovské krize také britská BBC. Její rozhlasové vysílání bylo podle Vaughana pod výrazným vlivem ministerského předsedy Chamberlaina. Přebralo také jeho linii usmiřování Německa a ve vysílání BBC nezaznívaly komentáře situace. „Neanalyzovalo se, co se dělo v Československu… Šokovalo mě to. BBC byla před válkou jiný svět než nyní,“ řekl Vaughan ke svému výzkumu dobového britského rozhlasového vysílání.

Podle Vaughana byl Chamberlain velmi šikovným manipulátorem médií. Uvědomil si význam krátkých úderných citátů, kterým se dnes říká soundbites. Slavné jsou výroky o sporu „ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme,“ či o „míru pro naši dobu“. Chamberlain, který chtěl uchovat mír za každou cenu, se ale zasloužil o to, že Československo zůstalo vzdálenou zemí, protože v rozhlasu ale ani v tisku se o složitosti situace nemluvilo, dodal Vaughan.

Američtí žurnalisté byli komplexní, ale nemohli situaci ovlivnit

Naopak velmi rozsáhle referovali o dění ve střední Evropě američtí rozhlasoví žurnalisté. Podle Vaughana v té době již existovala konkurence mezi soukromými rádii, která si uvědomovala, že zpravodajství je žádaným obchodním artiklem.

Na rozdíl od britského veřejného mínění nebylo ale to americké pro dění v Evropě důležité. Spojené státy se po neúspěchu své diplomacie během mírové konference po 1. světové válce stáhly do ústraní a do světového dění před prosincem 1941 výrazně nezasahovaly.

Vydáno pod