Praha - Způsobů, jak na internetu komunikovat s přáteli i cizími lidmi, je prakticky nepřeberné množství. Dnešní mládež, tzv. generace Y - narozená v 80. a 90. letech, opovrhuje klasickou televizí, místo toho dává přednost sledování krátkých videoklipů na serveru YouTube. Hudbu poslouchá zásadně ve formátu MP3, používá nejmodernější mobily s fotoaparáty a s přístupem na internet. Mezi sebou si volají Skypem, vzkazy si píší přes ICQ, nebo právě na zeď Facebooku, který funguje již od 4. února 2004.
Oblíbený facebook stále častěji zasahuje do života společnosti
Generace Y je vlastně první globální generací, a to zejména díky internetu jako prostředku komunikace po celém světě a díky možnosti cestovat prakticky kamkoliv. Předchozí generace se vyvíjely individuálně v rámci jednotlivých států.
Facebook, jenž je po o rok starším projektu MySpace druhým nejrozšířenějším portálem svého druhu, má ale mnohem více funkcí než pouhé hledání starých známých. Lidé se na něm mohou také nově spřátelit - třeba na základě toho, kde bydlí, jakým autem jezdí, jakou poslouchají hudbu nebo co rádi jedí. A pokud snad uživatel vyznává koníček, který ještě své vyznavače na Facebooku nemá, není nic jednoduššího, než si takovou skupinu fanoušků založit.
Složitá ostatně není ani samotná registrace do Facebooku - stačí zadat pár základních údajů a platnou e-mailovou adresu - a za několik minut již může člověk hledat staré i nové přátele. A pokud snad některý z kamarádů ještě na Facebooku není, je možné jej pomocí několika kliknutí pozvat. To, koho si uživatel přiřadí mezi své přátele, je samozřejmě možné kontrolovat. Podobně je možné nastavit si, o jaké informace se člověk s ostatními na Facebooku podělí.
Uživatel si může upravit i to, kdo si bude jeho soukromé informace prohlížet - v základním nastavení je vidí pouze všichni potvrzení přátelé, je ale možné oprávnění rozšířit nebo naopak výrazně omezit na konkrétní uživatele.
Kritika Facebooku - ztráta soukromí
Facebook je však v poslední době často kritizován, a to kvůli ztrátě soukromí, neboť informace využívají například personální agentury. Právě Facebook, Myspace a další podobné portály jsou plné fotek a soukromých detailů. Mimo jiné se stávají i rájem pro devianty - obrázky dětí například lákají pedofily.
Pokud není uživatel opatrný, mohou se dostat také do nepovolaných rukou. Riziko ale hrozí i díky přesahu Facebooku do běžného světa. Nedávno média informovala o případu, kdy jeden Brit zabil svou manželku poté, co ve svém profilu změnila stav z vdané na nezadanou. V Chorvatsku zase policie vyšetřovala muže, který založil skupinu kritizující a zesměšňující vládu. O Facebooku se mluvilo i v souvislosti s tím, že Facebook po stížnostech některých uživatelů odstranil ze stránek vybrané fotografie s tematikou kojení. Kojící matky proti tomuto postupu nedávno protestovaly v Praze, kde se sešly k hromadnému fotografování.
Evropská komise se právě v den ochrany osobních údajů pokoušela apelovat na mládež, aby nehazardovala se svým soukromím na internetu. Jenže dnešní mladí ochranu osobních dat příliš neřeší.
Síť založil v roce 2004 student Harvardovy univerzity
Přes všechna rizika a nevýhody ale Facebook zůstává pro svých více než 150 milionů uživatelů po celém světě atraktivním místem pro komunikaci s přáteli. Síť přitom v roce 2004 založil student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberger jako místo pro setkávání spolužáků a učitelů z jeho školy na internetu. K Harvardu se nejprve přidaly další vysoké školy, teprve v září 2005 přibyly americké středoškolské instituce a až v září 2006 se Facebook otevřel všem zájemcům.
Facebooku využívají také politici. Velkou skupinu fanoušků měl například už během předvolební kampaně současný americký prezident Barack Obama. Síť využívají i různí aktivisté, nedávno se na Facebooku dala například dohromady skupina příznivců nové budovy Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického.