Odposlechy: Tři roky policistovi, který je dá médiím, pět let novináři, který je zveřejní

Praha - Prezident republiky Václav Klaus v pátek podepsal novelu trestního řádu, která v jedné ze svých částí trestá vysokou pokutou a až pětiletým vězením zveřejnění informací z politických odposlechů, pokud nebyly použity jako důkazný materiál před soudem. Již před podpisem se proti zákonu zvedla vlna nevole ze strany českých novinářů, protest 14 šéfredaktorů českých médií však prezident odmítl. Podle dnešních zákonů by tak policistu, který odposlechy médiím poskytne, čekalo maximálně tříleté vězení, zatímco novináře, který je zveřejnil, vězení až pětileté.

Policista je v případě poskytnutí odposlechů trestán za porušení pravomocí veřejného činitele. „Rozdílnou výši trestní sazby pokládám za velmi nepřiměřenou,“ vyjádřil se v dnešních Otázkách Václava Moravce předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.

Syndikát novinářů: Jde o zásah proti právu občanů na informace

Sváček upozornil, že diskutovaná právní norma otevírá jeden ze zásadních právních sporů novinářské práce. „Zde proti sobě stojí opět dva zájmy chráněné ústavou: ochrana svobody slova a práva na informace na straně jedné a právo na soukromí a ochrana osobnosti na straně druhé. V tom je ten základní spor,“ řekl Sváček.

Novinář může ochranu osobnosti částečně překročit, ale to jen v případě, že se jedná o tzv. veřejný zájem. Právě ten nyní může být podle novinářů poškozen; podle Syndikátu novinářů novela ohrožuje ústavou zakotvené právo na informace. „To není zásah proti novinářům, ale zásah proti občanům. Protože občané se podle toho nemají dozvědět to, co by podle mého názoru vědět měli,“ varoval předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek.

Klaus hlasy novinářských organizací nevyslyšel

Sněmovna zákon schválila přes odpor novinářů i horní komory minulý týden. Unie vydavatelů, Světová asociace novin, mezinárodní organizace Reportéři bez hranic a čtrnáct šéfredaktorů českých médií, ti všichni se proto ve středu obrátili na prezidenta Klause, aby zákon nepodepsal. Ten však jejich výzvu ve čtvrtek odmítl s tím, že o omezení svobody slova se nejedná, celou diskusi označil za falešnou a zákon podepsal.

Vyjádření prezidenta Klause:

„Chápu, že někteří novináři si zvyšují svůj profesionální statut a popularitu právě ilegálním zveřejňováním informací, které mají potenci nenapravitelně poškodit pověst, čest a společenské uplatnění nevinných občanů. Chápu rovněž, že v dnešním pojetí mediálního byznysu je z hlediska vydavatelů hlavním kritériem úspěšnosti zvyšování sledovanosti či čtenosti, od něhož se přímo odvíjí jejich podnikatelský úspěch (což paradoxně platí i pro tzv. veřejnoprávní média). To jsou jistě regulérní zájmy.“

Podle vyjádření šéfredaktora Mladé fronty Dnes Roberta Čásenského se nyní média pokusí o to, aby zákonodárci zákon napadli u Ústavního soudu. „Nejsme lobbistická skupina a nemůžeme vyjednávat se zákonodárci. Pokud se v Senátu najde potřebných 17 zákonodárců a obrátí se na Ústavní soud, budeme rádi. Když se tak nestane, doufáme, že v případě, kdy bude soudce poprvé soudit nějakého novináře podle tohoto zákona, se na Ústavní soud obrátí,“ řekl Čásenský.

Většina zainteresovaných se nicméně shoduje, že nová norma neřeší zásadní problém: jak to, že mohou utajované informace včetně odposlechů prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení (tedy policistů, státních zástupců, advokátů či soudců) vůbec uniknout. „Jedná se o chybu systému a je zde neschopnost státu uchovat utajované informace u osob, které s nimi přicházejí do styku,“ upozornil Sváček.

Za vším hledej Mrázka

Podnětem k přiřazení kontroverzní normy k novele trestního řádu byla série článků v Mladé frontě Dnes, v nichž novináři čerpali z uniklého policejního spisu Krakatice. Ten se týkal aktivit zavražděného podnikatele Františka Mrázka a vystupovali v něm vysocí představitelé české politiky včetně současného ministra vnitra Ivana Langera.

Pochybnosti vzbuzovalo řetězení textů, které MF Dnes publikovala před zveřejněním druhého dílu knihy Kmotr Mrázek od Jaroslava Kmenty. „Novinařina je byznys jako každý jiný. Nevěřím reprezentantům médií, že hájí veřejný zájem. Hájí především svůj zájem, neboť materiály zvyšují pouze svoji čtenost,“ zdůraznil bývalý novinář Ladislav Jakl.

Šéfredaktor Čásenský se však ohradil, že spis Krakatice neměl žádný reálný vliv na čtenost nebo náklad novin, kampaňovitost bránil tím, že čtenář nemohl být zahlcen počtem informací, a kvůli rozsahu zveřejňovaného spisu a ověřování informací bylo potřeba materiály zveřejňovat postupně.

  • Jan Sváček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/684/68308.jpg
  • Prezident Václav Klaus autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/545/54473.jpg
  • Robert Čásenský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/684/68312.jpg
  • Kmotr Mrázek II autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/521/52097.jpg
  • Ladislav Jakl autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/684/68309.jpg
Vydáno pod