Praha - Poskytovatelé internetových služeb musejí uchovávat data. Od pondělka jim to nařizuje evropská směrnice. Nový příkaz se ale nelíbí jak samotným poskytovatelům, tak i uživatelům. Nápad uchovávat data poskytovateli se zrodil po bombových útocích v Londýně v roce 2005. Již dříve existovala možnost technické parametry komunikace uchovávat, nicméně události 11. září přinesly nové argumenty. V Česku však dnes platí vyhláška, která nařizuje ukládat větší množství dat, než je podle směrnice nutné. Úřad na ochranu osobních údajů očekává, že dojde k inovaci vyhlášky tak, aby obsahovala adekvátní rozsah údajů.
Evropská směrnice nařídila bezpečné uchovávání dat
„Dříve nebylo možné z hlediska techniky uchovávat veškeré informace o telefonickém provozu, je jich totiž obrovské množství,“ vyjádřil se k problému Josef Prokeš, ředitel odboru legislativního a práva EU z Úřadu pro ochranu osobních údajů. Evropská směrnice rozlišuje údaje o klasické telefonii provozované v pevných i mobilních sítích a dále připojení internetová. Jde o to zjistit, jaké adresy se komunikační síti používají, kdy a jakým způsobem se uživatelé připojovali, jak dlouho komunikace probíhala. Každý uživatel si tedy může být jistý, že určité informace o jeho chování na síti, kam byl připojen a co tam dělal, jsou uchovávány.
Václav Matyáš z Fakulty informatiky v Brně říká, že možnost zaznamenávat technické parametry komunikace tu existovala už dřív, ale 11. září přineslo nové argumenty pro to, jak tuto formu prosadit. „My se na tento problém musíme podívat z pohledu uživatelů, kteří páchají nějakou činnost, kde je legitimní vyšetřování různých státních a polostátních úřadů a potom drtivou většinu uživatelů, kteří provádějí činnost na síti ať už počítačové, nebo komunikační, kde do toho státním úřadům téměř nic není a současné sledování neumožní rozlišovat mezi těmito dvěma typy uživatelů,“ dodal.
V současné době již platí vyhláška, která nařizuje ukládat větší množství údajů, než předepisuje evropská směrnice. „Čekáme, že v nejbližší době obdržíme návrh inovace této vyhlášky, že ten rozsah údajů bude adekvátní a že bude prodiskutována i adekvátní doba uchovávání těchto údajů,“ podotkl Prokeš. Dnes jsou informace chápány jako jistá moc, ale ne vždy musejí být zneužívány. „Silně se zabýváme otázkou, proč ta data uchovávat, za jakým účelem a s tím také souvisí doba uchovávání jednotlivých skupin údajů. Hodně se soustředíme na technickou stránku, ale nemáme představu o možném finálním využití,“ popisuje dále Prokeš. Data mají sloužit pro účely bezpečnostních a policejních agend, pro vyhledávání a odhalování trestných činů a též k předcházení trestné činnosti.