Praha - Petici proti koncesionářským poplatkům chtějí 2. června zahájit dva zástupci ODS, senátor Richard Svoboda a kandidát do Evropského parlamentu Edvard Kožušník. Podpisová akce má navázat na internetovou iniciativu kopoplatkum.cz, na níž svůj odpor k placení za rozhlasové a televizní přijímače vyjádřilo necelých 40 000 lidí. Na stejném webu mají být k dispozici petiční archy. Mluvčí ČT Ladislav Šticha označil návrh na zrušení poplatků za populismus. Iniciativa přichází několik dní poté, co koncesionářské poplatky zrušili polští poslanci. Od roku 2010 bude Polsko náklady na jejich provoz platit ze státního rozpočtu.
Zástupci ODS zahájí petici proti koncesionářským poplatkům
„Takové množství registrovaných svědčí o tom, že koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu jsou nestandardní formou daně. Mnohými živnostníky a provozovateli hotelů je tato daň vnímána doslova jako výpalné,“ řekl Kožušník.
Ten je spolu se Svobodou autorem návrhu zákona na úplné zrušení poplatků. Zákon předložili v Senátu koncem března. Počítají v něm s tím, že by místo poplatků měly ČT a ČRo dostávat část výnosu daně z přidané hodnoty, čímž by se podle předkladatelů ušetřily náklady spojené s výběrem poplatků.
ČT ušetří podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas pak 180 milionů korun. Televize by pak podle předlohy měla dostávat ročně 5,8 miliardy korun, rozhlas dvě miliardy korun za rok. Jsou to podle autorů novely částky, které odpovídají současnému příjmu obou médií z koncesionářských poplatků.
Mluvčí ČT Ladislav Šticha označil návrh na zrušení poplatků za populismus. Podle něj by tak došlo k oslabení nezávislé pozice médií veřejné služby. „Poplatky jsou vyzkoušené a v řadě evropských zemí fungují,“ řekl. Také mluvčí ČRo Eva Tichá poukázala na nutnost zachování nezávislosti rozhlasu. „Naše stanovisko se nemění a na podobné petice nebudeme reagovat,“ řekla.
Ministerstvo financí s návrhem nesouhlasí
Ministerstvo financí však s návrhem zákona vyjádřilo nesouhlas s odůvodněním, že výpadek v příjmech státu činící téměř osm miliard by byl příliš velký. Zároveň doporučilo rozdělit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků mezi více subjektů - zejména kraje a obce. Podle Kožušníka nyní návrh projde legislativním procesem, ve kterém bude prostor námitky zpracovat. „Jsem přesvědčen, že kdybychom snížili náklady v oblasti byrokracie veřejné správy, peníze na veřejnoprávní média najdeme,“ uvedl na tiskové konferenci.
Změna by podle normy měla platit od počátku příštího roku, do té doby chtějí autoři zákona shromáždit připomínky všech dotčených institucí. Zákon má podobu senátorského návrhu, jeho autoři tak budou muset pro svůj návrh získat nejprve podporu většiny členů horní komory, aby o něm mohla jednat i sněmovna.
Polští poslanci schválili zrušení poplatků minulý týden
Likvidace poplatků by podle polské vlády měla pomoci k tomu, aby se veřejnoprávní média naučila hospodařit jako komerční. Vláda odhaduje, že roční náklady na provoz obou médií budou činit okolo 900 milionů zlotých, tedy asi 5,5 miliardy korun.
Vláda zdůvodnila krok tím, že poplatek nesplnil svou funkci. Platí ho údajně asi jen 40 procent uživatelů. Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi v Polsku činí 186 zlotých (asi 1 130 Kč). Na financování veřejnoprávních médií se budou podílet ze svých rozpočtů ministerstva kultury, školství, vědy a zahraničí.
Právo a spravedlnost varovalo, že odstranění poplatků může vyvolat krizi ve financování veřejnoprávních médií a dlouhodobě zvýšit politickou závislost těchto médií na vládě. S tím souhlasí lidé z kultury, kteří vystoupili proti zrušení poplatků. Otevřený dopis premiérovi loni podepsali režiséři, herci či divadelníci. Nový systém financování médií v Polsku, který má charakter veřejné pomoci, musí ještě schválit Evropská komise.
GALERIE
Česká televize