Podle Fridricha speciální internetové přenosy ukázaly, že diváci o ně mají enormní zájem, a jsou proto pro televizi perspektivním způsobem nabídnutí obsahu. Zároveň však ostře ukázaly, že kapacita internetu je oproti televizi značně omezená. „Když se nám připojí naráz ke sledování videa 65 tisíc lidí, obraz se začíná sekat. Sto tisíc už je limit,“ podotkl Fridrich s tím, že televize na těchto číslech teprve začíná. Internetové služby tak i nadále mohou být jen doplňkem veřejnoprávního vysílání.
„Internet poskytuje obousměrnost komunikace, interaktivitu, kreativitu, umožňuje progresivní distribuce a je mobilní. To však není důkaz, že předčí televizi a je progresivnější,“ uvedl Fridrich s tím, že v tomto souboji platforem televize boduje větší obrazovkou, sdílení zážitků s přáteli, neboť není individualistická a lidé se na ni dívají společně, poskytuje vyšší zážitek, výrazně stabilnější distribuci obsahu a brzy nabídne prostřednictvím hybridní televize i internet.
Video on demand televizi dohání jen zvolna
Fridrich také představil šest klíčových bodů, které si ČT v době konvergence mediálních platforem předsevzala. Chce být průkopníkem technologického rozvoje, nabídnout maximum obsahu na všech platformách, přičemž stejný obsah bude různým platformám přizpůsoben a doplněn, oslovit netelevizní publikum zvyklé na individuální konzumaci médií, zajištění služby pro všechny diváky a nakonec i udělat službu komerční sféře, které mohou aktivity ČT ukázat, na jakých platformách a s jakým obsahem má cenu se angažovat.
Panel diskutérů se zcela neshodl v otázce pokroku audiovizuálních služeb na vyžádání, tedy zda pořady a videa na internetu převálcují v dohledné době televizní lineární vysílání. Podle Fridricha bude video on demand získávat stále větší podíl, naopak šéf internetu televize Nova Pavel Krbec zastává stanovisko, že lidé jsou v základu líní a s výjimkou mladých se chtějí pasivně dívat na to, co jim televize naprogramuje.
