Praha/Washington - Média jako nákladný koníček bohatých podnikatelů. Téma, které v diskuzích znovu ožilo díky nákupu koncernu Mafra Andrejem Babišem. Tento obchod, sám o sobě mediální událost roku, navíc okořenil Babišův úspěch ve volbách. Bedlivý dohled mediálních expertů je tak zaručen - i díky personálním změnám, které se nevyhnuly Lidovým novinám a aktuálně ani Mladé frontě DNES. Výrazným posunem si shodou okolností nedávno prošel i americký trh. Otázka, zda jsou movití mecenáši spásou, nebo cestou do novinářské propasti, je nasnadě.
Český Babiš a americký Bezos: noviny pod tíhou peněz
Léto bylo v Česku i USA na mediální přesuny bohaté. Zatímco u nás diskuze opanoval nejvýznamnější nákup za poslední léta v podobě Babišova převzetí Mafry, v konzervativním prostředí amerických deníků se hnuly ledy hned na několika místech. Kromě zběžných zpravodajských článků ale v ČR příliš nerezonovaly, bohužel. Zatímco majitel Agrofertu své plány na poli médií dosud spíše tají, v zámoří se kolem vlastnických změn tradičních deníků vyvíjejí zajímavé příběhy, a často docela vážné.
Zřejmě čistě záchrannou akcí byla změna majitele Boston Globe, čemuž odpovídá i překvapivě malá kupní cena. Jeden z tradičních amerických deníků byl i s dalšími částmi divize prodán „jen“ za 70 milionů dolarů (zhruba 1,4 miliardy korun). Historicky teprve druhý vlastník, mediální koncern New York Times Company, se respektovaného listu zbavil ve prospěch úspěšného podnikatele Johna Henryho. Ten mimo jiné vlastní třeba slavný basseballový tým Boston Red Sox nebo britský fotbalový Liverpool FC.
Spojení výkladní skříně fanoušků sportu i seriózní žurnalistiky pod jedním vlastníkem se záhy mohlo opakovat na opačném pobřeží USA. Po ukončení námluv těžařských magnátů Davida a Charlese Kochových se o těžce ztrátový Los Angeles Times vážně zajímal šéf finanční skupiny Guggenheim partners Mark Walter, jinak majitel místního baseballového týmu Dodgers. Na deník s nejrychleji klesajícím odběrem a polovičním počtem zaměstnanců od roku 2003 si ale nakonec netroufl. List tak nadále zůstává pod křehkou značkou mediální korporace Tribune Company, které v minulých letech dokonce hrozil bankrot.
Centrála Washington Post
Největší překvapení letní sezony ale mělo teprve přijít. Rozruch kolem možného prodeje LA Times se nakonec plně přelil zpět na východ. Listu Washington Post totiž přišla pomoc z nečekaného tábora: šéfa globálního on-line koncernu Amazon Jeffa Bezose. Co může respektovaný deník s věhlasem investigativy přinést člověku, který mnohé publikační domy svým byznysem naopak ohrozil, ptali se mnozí. Částečnou odpovědí byl již samotný způsob transakce. Bezos formálně odmítl včlenění deníku pod Amazon a jeden z nejprestižnějších zámořských deníků tak pořídil čistě ze svého.
Počáteční obavy byly jistě na místě. Máloco zahýbalo knižním průmyslem tak jako značka, ve kterém našla společnost digitálního věku nový vztah k literatuře – i když se tekutý inkoust změnil na elektronický a police s desítkami knih na kapesní čtečky. Washington Post se ale o papírovou budoucnost zatím bát nemusí. Na rozdíl od osudu např. týdeníku Newsweek (také s novým majitelem), ani po více než měsíci od oficiálního převzetí Bezos zatím ze své strategie nic nemění: deník bez nátlaku na rychlý zisk trpělivě dotovat.
Jeff Bezos
Rozmar infobyznysu
Srovnání dvou vlivných magnátů svých oborů a jejich nákupů přináší zajímavý rozdíl. V něm představuje nekorunovaný král českých polí a řeznictví ten klasický investiční model. Andrej Babiš se rozhodl vložit do svého plánu peníze s vírou, že mu přinesou ještě větší zisk – se svým záměrem se ani nijak netajil. A zatímco v jednání o koaliční vládě si, byť ne úplně vlastní vinou, dává načas, honbu za finanční návratností zahájil, na rozdíl od Bezose, velmi záhy. Důkazem je snaha otevřít přední české vydavatelství burzovnímu světu. Podle článku New York Times, by Babiš měl vlastnit pouze menšinový podíl Mafry. „Perspektivně bychom to všechno zabalíkovali, dali na burzu a zamotivovali i některé vybrané redaktory a komentátory, aby byli kvazi spoluvlastníky,“ řekl zakladatel hnutí ANO.
To šéf Amazonu přišel před vedení amerického deníku s jiným plánem. Po vzoru filantropů slíbil redakci čas, peníze i víru v jejich vlastní snahu změnit Washington Post k lepšímu. V USA si ale denní vydání zakoupí zhruba 500 tisíc lidí. To je kupříkladu méně než čtvrtinový náklad nejčtenějšího Wall Street Journal nebo třetinový ve srovnání s New York Times. „Jsou tři důvody, proč jsme s Amazonem byli úspěšní. Kladli jsme vždy zákazníka na první místo, neustále vyvíjeli a byli trpěliví. Když zákazníka nahradíte čtenářem, tento model může být úspěšný i u Washington Post,“ zmínil Bezos na začátku září ve svém prvním rozhovoru poté, kdy za deník zaplatil 250 milionů dolarů (přes 5 miliard korun).
Oznámení prodeje Washington Post
Hodně peněz i trpělivosti
Pro jednoho z 20 nejbohatších lidí světa ale podobná investice není přílišným riskem. Bezosův majetek odhadl časopis Forbes v přepočtu na více než 25 miliard dolarů a vzhledem k rozmachu Amazonu zřejmě dále poroste. Jinými slovy na ozdravení ztrát listu Washington Post je zatím prostor pro trpělivost. Bez ohledu na to, že jen za minulý rok divize prodělala 52 milionů dolarů – o polovinu více než v roce 2011.
Navzdory očekávanému zklidnění, či právě proto, ale nelze brát personální propojení Amazonu s Washington Post na lehkou váhu. Ačkoliv obě společnosti budou formálně fungovat nezávisle, Bezosovi nic nebrání v účinné propagaci svého online tržiště na webových stránkách novin. A naopak, proč lehce zkomírající značce Washington Post nevyšlapat cestu skrze oblíbené tablety a čtečky?
To vše by ale Bezosovi jako soukromému majiteli nemohl mít nikdo za zlé. Mnohem větší obavy budí otázka inzerce. Znovu se nabízí mírně pikantní srovnání s aktuálním vývojem v Babišově mediální divizi. Nová šéfka MF Dnes Sabina Slonková totiž kdysi odešla z tohoto deníku mimo jiné kvůli nesouhlasu s příliš úzkým vztahem novin k vlivným inzerentům.
Jak v roce 2003 upozornil například Filip Rožánek, za odchodem Slonkové stálo odmítnutí zveřejnit její článek o dvou tehdejších ministrech. Ti se měli ubytovat na karlovarském filmovém festivalu za peníze „resortně blízkých“ firem.
Carl Bernstein a Bob Woodward - díky Watergate dvě nejslavnější jména Washington Post
Tiskem pod pás
Polemika s čistými úmysly Bezose přišla překvapivě z vlastních řad. Už záhy po potvrzení prodeje redakce vydala článek, ve kterém popsala rozsáhlé lobbistické aktivity Amazonu – kde jinde než právě ve washingtonském Kongresu. Šlo o milionové částky, jež Amazon vyčleňoval na prosazení „vhodných“ zákonů. Štědře placení lobbisté měli přímo na Capitol Hillu usilovat o snížení daní z internetového prodeje nebo vymoci změny v korporátních příjmech státu, telekomunikačních předpisech či autorských právech.
S možným střetem zájmu ale nejsme daleko ani od elitních zpravodajských služeb USA. Amazon totiž nedávno získal lukrativní zakázku pro část počítačového úložiště CIA za 600 milionů dolarů. I když řadu spekulantů tak napadá možné využití (zneužití) exkluzivního zdroje informací, Amazonu mají připadnout méně citlivá a běžně užívaná data. Dodejme, že podobná spolupráce je, zejména po špionážní aféře Edwarda Snowdena, z obou stran jen těžko představitelná.
Novému šéfovi prestižních investigativců nejsou cizí ani politické dary. Amazon vede samostatný finanční úsek se sponzorským kontem. V minulém volebním období tak společnost rozdělila, byť rovnoměrně, desetitisíce dolarů mezi demokraty i republikány. Sám Bezos si pak jako člověk s povahou liberála vydržoval některé demokratické členy amerického Kongresu. Podle tisku jde třeba o washingtonské senátorky Patty Murrayovou a Mariu Cantwellovou.
Prodej tisku
Lobbing nebo lukrativní kontrakty se státem jsou v tamním kontextu obecně běžné, ne nutně negativně vnímané praktiky. Nyní jde ale o vlastníka výkladní skříně investigativní novinařiny - deníku, který stál u zrodu známých afér s drtivými následky v politice. „Dopad Amazonu je obrovský. Jako firma je klíčově zapojená do mnoha různých oblastí od přeshraničního obchodu přes daně, internetovou bezpečnost až k problematice v rámci NSA, pokud jde o sběr dat. Otázkou bude, zda si toho je Amazon i pan Bezos vědom a jak na tyto případy v redakci upozorňovat,“ zmínil pro rozhlasovou síť NPR Merill Brown, ředitel Institutu komunikace a médií na Státní univerzitě New Jersey.
Vedení redakce Washington Post včetně šéfredaktora Martina Barona ale zatím na odchod nepomýšlí a navzdory odvážným článkům věří Bezosovi podobně jako on jim. Zatímco americký mediální nákup desetiletí je dosud brán shovívavě, od jeho českého protějšku dalo ruce pryč hned několik novinářů působících v Mafře. S nástupem Andreje Babiše zřejmě souvisí odchod hned několika komentátorů Lidových novin, včetně šéfredaktora. Podobně odchod z čele deníku Mladá fronta DNES oznámil i Robert Čásenský, byť ten byl zřejmě rozhodnutý odejít nezávisle na Babišově převzetí. Právě nová šéfredaktorka MfD Sabina Slonková na citlivou oblast pátrací žurnalistiky sází - podobně jako zámořský list, který moderní investigativu spoluutvářel. Zbývá jen sledovat, jak vše s podporou finančních magnátů půjde dál.