Šéfové sněmovních stran bilancují deset let ČR v Unii

Česká republika je v deset let v Evropské unii. Do EU vstoupila v květnu 2004, ale od počátku bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. Přitom právě on stál u klíčových momentů, které předcházely vstupu Česka do Unie. Vlajka nad Pražským hradem tak zavlála až s příchodem Miloše Zemana do prezidentského křesla. U této příležitosti a právě přesně měsíc před volbami do Evropského parlamentu Česká televize odvysílá 90minutovou debatu předsedů všech sněmovních stran. Přímý přenos sledujte ve středu od 20:00 na ČT24.

Hosté moderátora Václava Moravce budou diskutovat o různých tématech spojených se vztahem České republiky a Evropské unie: O vývoji členství, politickém směřování Unie, čerpání evropských fondů a dotační politice, stavu evropské ekonomiky, bankovní unie či přijetí eura. V publiku zasednou diváci nominovaní politickými stranami.

Přímo na den desátého výročí, 1. května 2014, nabídne Česká televize divákům Koncert pro EU. V podání Filharmonie Brno na něm zazní hymna Evropské unie, Beethovenova 9. symfonie Óda na radost. Živý přenos z Janáčkova divadla v Brně nabídne Česká televize ve 20 hodin na ČTart.

Po deseti letech v EU průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra v Unii neustále klesá. Pro vstup do EU před deseti lety hlasovalo přes 77 procent Čechů, nyní hodnotí členství v osmadvacítce pozitivně 37 procent obyvatel. Pro skoro polovinu Čechů představuje Unie svobodu cestování, studia a práce, zhruba třetina v ní ale vidí také plýtvání penězi a byrokracii. Právě byrokracii nejvíc kritizují i čeští politici.

Prezident Miloš Zeman skepsi Čechů vůči Evropské unii chápe. „Skepse je zdravá a já ji podporuji, protože o všem je potřeba pochybovat,“ komentoval prezident postoj českých občanů k Unii. EU má podle něj demokratický deficit a euroskeptici právem kritizují například fungování Evropského parlamentu, který podle něj není plnohodnotným zákonodárným sborem, neboť nemá právo iniciovat zákony.

Před deseti lety vstupovalo do Unie deset zemí. Kromě Česka také Slovensko, Polsko, Maďarsko, dále pobaltské státy Estonsko, Litva, Lotyšsko a také Slovinsko, Malta a Kypr. Po dalších třech letech se staly členy Unie Rumunsko a Bulharsko. Naposledy přibylo vloni Chorvatsko. Přístupové rozhovory probíhají nyní s Islandem, kde vítěz loňských voleb chce o vstupu hlasovat v referendu. Dále s Černou horou, od ledna také se Srbskem a už od roku 2005 s Tureckem. Kandidátský status má dále Makedonie, vstupní rozhovory se ale oddalují kvůli sporu o název s Řeckem. Před pěti lety přihlášku podala Albánie, ale kandidátem se zatím nestala.

Od vstupu do Unie Česko do společného rozpočtu odvedlo 343 miliard korun a získali 676 miliard. Tedy o 333 miliardy víc. Největší rozdíl mezi výdaji a příjmy byl vloni, kdy takzvaná čistá pozice činila 84 miliardy korun. V roce 2005 šlo o dvě miliardy. Na členství v Unii vydělávají všechny státy, které vstupovaly do Evropy společně s Českem, s výjimkou Kypru. Ten, podobně jako původní členské země, více do rozpočtu odvádí, než z něj získává.

Díky vstupu Česka a dalších devíti zemí se Evropská unie stala po 1. květnu roku 2004 největším hospodářským uskupením světa, které vytváří zhruba třetinu světového hrubého domácího produktu. Po velkorysém rozšíření se nenaplnily obavy některých starých členských států z přílivu pracovní síly ze střední a východní Evropy. Problémy s pracovní silou naopak trpěli unijní nováčci. Za prací na západ odešli převážně kvalifikovaní pracovníci. Podle Evropské komise opouštěli hlavně Rumunsko, Polsko, Litvu a Kypr. Celkem šlo o více než tři a půl miliónu lidí.

Vydáno pod