Letošní komunální a senátní volby se na sociálních sítích nijak výrazně neprojevily. Aktivita uživatelů se oproti volbám do Poslanecké sněmovny či Evropského parlamentu výrazně snížila, žádná z politických stran totiž neuměla oslovit nové fanoušky. Počty fanoušků kandidujících stran na sociálních sítích ve volebním speciálu ČT komentoval PhDr. Václav Štětka, Ph.D., z Institutu komunikačních studií na Fakultě sociálních věd UK.
Strany ve virtuálním prostoru aktivitou příliš nehýřily
Političtí nováčci jsou na Faceboooku aktivní
Nejvíce facebookových fanoušků má na sociální síti hnutí ANO, konkrétně přes 96 tisíc, TOP 09 zaznamenala prakticky totožný výsledek. Obě politická uskupení mají ale výrazný náskok nad ostatními subjekty. A jako jediní dokázali během kampaně před podzimními volbami oproti stavu z května (volby do EP) zvýšit počet fanoušků přibližně o 5 %
Na dalších místech jsou Piráti a Svobodní, kteří sice nemají zastoupeni v Poslanecké sněmovně, ale na sociálních sítích jsou velmi aktivní. Počet fanoušků u Pirátů dosahuje 58 tisíc a necelých 50 tisíc v případě Svobodných. S odstupem se na pátém místě nachází ODS se 30 tisíci fanoušky a nováček na politické scéně Úsvit má na Facefooku necelých 29 tisíc podporovatelů.
Počet fanoušků na FB ve volbách na podzim 2014
Analytik Václav Štětka poukázal na relativní neúspěch Strany zelených, která na sociální síti před podzimními volbami nezaznamenala žádný nárůst příznivců. Komunisté naopak patří mezi strany, které do kampaně v tomto prostoru neinvestují, což se přirozeně v počtu jejich fanoušků odráží.
Nejzajímavějším poznatkem z těchto voleb je podle výzkumné skupiny FSV UK skutečnost, že v porovnání s volbami do Evropského parlamentu a volbami do Poslanecké sněmovny neuměla žádná z politických stran oslovit nové fanoušky.
Všechny ostatní subjekty kromě ANO a TOP 09 výrazné posuny nezaznamenaly. Jejich nárůst fanoušků na Facebooku se pohybuje ve stovkách. Hnutí Úsvit získalo necelých 600 nových přátel, Svobodní 358, vládní ČSSD 241 fanoušků. Naopak ODS jako jediná strana o příznivce přišla, což reflektuje i pokles volebního potenciálu strany.
Přírůstek fanoušků FB během kampaní před volbami na podzim 2013, v květnu 2014 a na podzim 2014
Počet fanoušků ale není jediným ukazatelem popularity na sociálních sítích. Dalším kritériem bylo srovnání počtu komentářů, kdy například ČSSD překvapila aktivitou svých fanoušků na oficiální facebookové stránce.
Profily jednotlivých stran se také liší z hlediska obsahu a editace. Některé strany svůj profil poskytují k diskuzi, jiné si zachovávají spíše informační charakter. K nejpopulárnějším příspěvkům z hlediska „lajků“ a komentářů, patřily momentky hnutí ANO či aktivity primátora Tomáše Hudečka.
Předvolební debaty vzbudily zájem na Twitteru
Na druhé nejpopulárnější sociální síti Twitteru debatovali o letošních volbách voliči pod hashtagem#volby2014. V období kampaně, měsíc před volbami, bylo toto označení využito v celkem 2 641 příspěvcích. Nejvíce lidé komentovali výkony městských lídrů na předvolebních debatách, které vysílala ČT24 z Ostravy, Brna a Prahy. Na prvním místě zaujala právě pražská debata s necelými 1000 zmínkami.
Ač se jedná na české prostředí o relativní úspěch, při pohledu do zahraničí nejsou čísla tak veliká. Ve srovnatelných předloňských komunálních volbách ve Vlámsku použilo obdobné označení#vk2012na 11 tisíc uživatelů ve více než 43 tisících případech. To je šestnáctinásobek oproti tuzemskému zásahu.
Porovnání obecních voleb na Twitteru ve Vlámnsku a v ČR
Česká čísla jsou také odrazem celkové aktivity pražských voličů na Twitteru. Při pohledu na počet sledujících debaty kandidátů na primátora je zřejmé, že právě Pražané jsou o řád aktivnější než Brňané a Ostravané. Nejúspěšnější pražský lídr Tomáš Hudeček měl po kampani přes 3 600 následovníků. V Brně a Ostravě politici počty followerů počítali na desítky.
Čeští politici na síti v evropském srovnání nezazářili
Celkově jsou ale samotní čeští politici ve srovnání s evropskými ve vztahu k tweetování pasivnější. Jen 22 % místních poslanců je na této síti aktivních, přičemž v severských zemích či Velké Británii posílá ”smsky pro všechny“, jak se o tweetech vyjádřil ministr financí Andrej Babiš, více než polovina politiků. U aktivity poslanců Evropského parlamentu je situace obdobná, ti čeští příliš sdílní nejsou. Nejraději publikují nizozemští (více než dvakrát denně), nebo španělští a slovinští. Čeští europoslanci si průměrně vystačí s jedním příspěvkem za tři dny.
Užívání Twitteru poslanci před volbami na podzim 2014