Čechy během pandemie více zajímaly romány o moru či choleře, o moc náruživěji ale nečetli

Rozhovor s Jiřím Trávníčkem (zdroj: ČT24)

Pandemie covidu-19 návyky českých čtenářů příliš neovlivnila. Počet lidí, kteří si v prvním roce lockdownů nakoupili více knih než obvykle, je jen mírně vyšší než počet těch, kteří si oproti zvykům koupili méně titulů. Vyplynulo to z výzkumu Národní knihovny. Statistické šetření v únoru loňského roku shrnuje publikace Covidočtení. Podle jednoho z autorů Jiřího Trávníčka pandemie například potvrdila, že kamenná knihkupectví jsou „slabým článkem řetězu“.

Osm procent čtenářů si v prvním roce pandemie kupovalo více knih než v předcovidové době. Sedm procent pak přiznává, že si nových přírůstků do knihovny pořídilo méně. Přes čtyřicet procent knížky kupovalo stejně jako předtím.

„Nedá se říct, že čtení by bylo jednoznačným vítězem covidové doby,“ podotýká Trávníček, „více nás zaměstnávaly digitální aktivity a jiná masmédia. Ale čtení také mírně narostlo. A to spíše čtení krátkých textů, zpráv a podobně než čtení knih. Nicméně i ty mírně získaly.“

Z výkumu o čtení v době pandemie
Zdroj: Národní knihovna ČR/Nielsen Admosphere

Nejvýraznější nárůst je znát ve skupině 15 až 24 let, kde více než čtvrtina dotazovaných tvrdila, že oproti době před pandemií začala více číst tištěné knihy. Třináct procent dotazovaných ze stejné věkové skupiny naopak přiznalo, že četlo méně. Ale třeba čtyřicátníci knížku po vypuknutí pandemie spíš odložili.

Z výkumu o čtení v době pandemie
Zdroj: Národní knihovna ČR/Nielsen Admosphere

Zájem o epidemie v literatuře

Pandemie se nicméně promítla i do témat, o něž čtenáři jevili zájem. Zejména v první vlně na jaře 2020, kdy veřejnost i odborníci měli ohledně covidu-19 více otázek než odpovědí.

„Tuto nejistotu jsme se snažili pokrýt i tím, že jsme k ní hledali klíč. Takže se půjčovala díla, která jsou spojená s nějakou epidemií, jako Camusův Mor, Láska za časů cholery od Garcíi Márqueze, Deník morového roku, Čapkova Bílá nemoc. Hledané tituly to byly nejen v knihovnách, ale i na e-shopech a platformách typu Databáze knih,“ upřesnil Trávníček.

Nejvíce tratila kamenná knihkupectví

Kamenná knihkupectví nepatřila k výjimkám, které by mohly mít pro své zákazníky otevřeno v obvyklém režimu, při platnosti přísnějších opatření se prodávalo přes „okýnka“. Podle Trávníčka ale už před pandemií fungoval i jiný způsob prodeje knih než přímo u pultu. Knihkupecké řetězce provozují zároveň e-shopy, mnohá nakladatelství své tituly prodávají bez zprostředkovatele.

„Nakladatelství úplně netratila, nejvíce tratila ale kamenná knihkupectví, tedy už předtím nejslabší článek v tomto řetěze ještě více zeslábl,“ všímá si Trávníček.

Výstupy z výzkumů čtenářského chování v době pandemie publikací Covidočtení nekončí. Na konci roku by měla vyjít publikace zaměřující se na to, jakými čtenáři byly během epidemie koronaviru děti a mládež.