Zrůžovělý ruský tank vyvolal vášně. Po Černém ho natírali i poslanci, ruská ambasáda protestovala

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Video Události v kultuře
video

Narůžovo. Před třiceti lety výtvarník David Černý přebarvil sovětský tank

Zdroj: ČT

Tank č. 23 měl uctít památku vojáků padlých při osvobození Prahy, po roce 1989 ho ale překryla symbolika sovětské okupace. V dubnu 1991 vzala debaty do svých rukou skupinka studentů Vysoké školy umělecko-průmyslové, v čele se studentem sochařství Davidem Černým. Tank přetřela narůžovo. Černý k tomu tehdy uvedl, že tank je pro něj vystavenou zbraní, kterou chtěl růžovou barvou zlidštit.

Čin před třiceti lety způsobil pozdvižení. Ostrou reakci vyvolal zejména u sovětské vlády, která vydala i oficiální protest, a na Uralu dokonce začala kozácká tanková brigáda z města Orenburg organizovat peněžní sbírku na přebarvení tanku zpět nazeleno.

Přebarvování tanku č. 23 zpět nazeleno
Zdroj: ČTK

Sám Černý byl stíhán pro výtržnictví a obrněnec tři dny po svém zrůžovění skutečně získal zpátky zelenou barvu. To se však nelíbilo některým poslancům Občanského fóra tehdejšího Federálního shromáždění, kteří v květnu 1991 využili své poslanecké imunity a stroj opět přetřeli narůžovo. Jednání poslanců odsoudil i tehdejší prezident Václav Havel, Černý jim však tehdy poděkoval.

Černého obvinění nakonec skončilo jen u přestupkového řízení, které se neslo v odlehčeném duchu. Od starosty Prahy 5 dokonce dostal recesní plaketu. Samotný tank, jemuž byl odňat status národní kulturní památky, skončil v lešanském vojenském muzeu.

Černý mluvil o vazalství, Zeman o aroganci bez výtvarné hodnoty

Umělec se k tanku vrátil o deset let později, když chtěl na náměstí umístit jeho torzo. K záměru výtvarníka se kladně vyjádřila rada páté městské části, vyvolalo to však negativní reakce ruského velvyslanectví, které záměr označilo za „rouhání nad pamětí padlých vojáků“. „Je neuvěřitelné, že po deseti letech od konce komunismu zavolá někdo z ruské ambasády a radnice se začne řídit jejich příkazy. To nás čeká doživotní vazalství?“ reagoval tehdy Černý.

Jako o záměru, který „postrádá výtvarné hodnoty a bude nevkusně narušovat prostor náměstí Kinských“, o akci mluvil i tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman. Zmínil také „opakovaný vtip, který přestává být vtipem“ a který je jen „arogantním nepromyšleným projevem mentality generace sprejerů“. Radní Prahy 5 pak svůj dřívější souhlas zrušili, podle svých slov však nikoliv kvůli tlaku z vlády.

„Když se premiér této země vydá do boje proti neexistujícímu růžovému tanku s takovou vervou, že si poláme končetiny, neměl by to snad s kritikou výtvarného umění tolik přehánět,“ reagoval v roce 2001 Černý. „Před deseti lety jsme museli tank natřít, dnes stačí 'růžový tank' vyslovit, v budoucnu asi postačí jen na něj pomyslet a už to vyvolá nesmyslné reakce,“ prohlásil tehdy.

Výtvarník se však myšlenky nevzdal a 21. srpna 2008, v den 40. výročí sovětské okupace, na Smíchově torzo umístil. Šlo o zadní část tanku, celé dílo tak vypadalo, jako by se tank zahrabával do země. Ve veřejném prostoru se objevil třeba i v roce 2011 během Týdne svobody, kdy byl na jeho věž umístěn velký růžový prostředníček. Nyní se znovu nachází v muzeu v Lešanech na Benešovsku.

Tank ve skutečnosti do Prahy nevjel, šlo o reprezentativnější model

Tank č. 23 věnovala Praze vláda Sovětského svazu jako symbol osvobození a slavnostně byl odhalen 29. července 1945 za účasti sovětského maršála Koněva. Podle oficiální legendy byl prvním tankem, který vjel na území Prahy, skutečnost ale byla jiná – původní tank byl bojem natolik poškozený, že místo něj vybrali Sověti zachovalejší a reprezentativnější stroj jiného typu, který měl více odpovídat představám o velikosti a síle Rudé armády.

Tank č. 23 na Štefánikově náměstí
Zdroj: ČTK
Autor: ČTK

V 50. letech byl tank prohlášen národní kulturní památkou. Pražanům připomínal „Velkého bratra“ z Východu, objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách. Shlížel z pět metrů vysokého žulového podstavce a na boku měl velkou rudou hvězdu a číslo 23. Zároveň měl také odvést pozornost od toho, že Smíchov během Pražského povstání osvobozovala armáda generála Vlasova, kterého Rusové dodnes považují za válečného zločince.