Stovky cen bez hodnoty. Oceněný filmař kritizuje festival, podle ředitele ale pomáhá mladým

Oceněný filmař kritizuje festival, podle ředitele ale pomáhá mladým (zdroj: ČT24)

Filmový festival Prague International Indie Film Festival je malým pražským festivalem krátkometrážních filmů. Neuděluje filmové ceny pouze jednou za rok, ale každé čtvrtletí. Ročně tedy rozdá na sedm set ocenění a čestných uznání. Smysl a etiku takové přehlídky někteří zástupci filmové branže kritizují.

Režisér a scenárista Adam Martinec je čerstvě nominován na Českého lva za nejlepší krátký i studentský film, nominaci obdržel i v Cenách české filmové kritiky. Snímek Anatomie českého odpoledne vznikl během jeho studií na FAMU a Martinec už za něj dříve ocenění získal.

Pro cenu si došel na Prague International Indie Film Festival (PIIF). Místo děkovací řeči ale pronesl kritiku. „Cenu nepřijímám, protože pochybuji, že ten film kdokoli z poroty vůbec viděl. Myslím, že to je ‚fake‘,“ řekl mimo jiné při přebírání ceny. Obrátil se prý na Asociaci producentů v audiovizi a zvažují právní kroky. „I když to bude náročné. Spíše je to etický problém,“ dodal.

Do soutěže se celkem přihlásilo na třináct set krátkých filmů, většina z nich musí zaplatit vstupní poplatek ve výši několika desítek dolarů.

Festival dobrý pro filmaře, nebo pořadatele?

Že něco nesedí, Martince napadlo, když si o PIIF začal vyhledávat podrobnější informace. „Byl jsem překvapen, že takový festival v Praze probíhá. A už z jeho stránek jsem začínal pojímat podezření. Byly tam stovky oceněných, dokonce to, že jsem vyhrál, bylo uvedeno dopředu,“ podělil se o své zjištění oceněný režisér.

Z filmu Anatomie českého odpoledne
Zdroj: Czech Film Center

Ředitel festivalu Luma Oquendo smysl přehlídky obhajuje. „Je dobrý pro mladé filmaře. Oni nemají šanci se dostat na velké festivaly, jako je Sundance, nebo na jiné slavné velké indie festivaly. Takže je pro ně důležité, že si jich někdo všimne, že se podívá, co natočili, že se k tomu někdo vyjádří,“ nepochybuje. 

„Prestiž festivalu i ceny se odvíjí od toho, kdo za festivalem stojí, jak dlouho funguje, jací dramaturgové připravují program. To vše dohromady také přispívá k tomu, co takové ocenění může znamenat pro filmaře,“ podotýká Markéta Šantrochová, vedoucí Czech Film Center, které je součástí Státního fondu kinematografie.

FAMU odvolává spolupráci

Nápad uspořádat v Praze festival krátkých filmů se původně zamlouval i FAMU a PIIF přes narůstající kritiku obhajovala. Nyní ale vedení školy změnilo názor. „Vyšly najevo tyto závažné pochybnosti, které nemůžeme ignorovat, proto jsme se rozhodli, že ve spolupráci, která se loni uskutečnila poprvé, už nebudeme pokračovat,“ potvrdila Klaudie Osičková z PR oddělení FAMU.

Spojování svého jména s PIIF nepovažují za vhodné ani někteří tvůrci. „Každý filmař by měl takovou cenu odmítnout. A myslím, že by se filmaři ani neměli na takový druh festivalu hlásit, protože jsou to parazitující festivaly, jejich ceny nemají žádnou hodnotu,“ domnívá se například dokumentarista Radovan Síbrt.

Podobnost čistě náhodná?

„Našel jsem festivaly, které vypadají úplně stejně, ale odehrávají se v jiných městech a organizují je stejní lidé,“ souhlasí Martinec. Prague International Indie Festival nápadně připomíná přehlídky krátkých filmů v Cannes, Miami, New Yorku, Soulu či Bueones Aires. Také udělují stovky ocenění a čestných uznání.

Luma Oquendo propojení odmítá, nicméně přiznává, že jeho bývalý společník se na těchto projektech podílí. „Pomohl mi s designem celého festivalu, takže pravděpodobně použil stejné způsoby a stejné texty i na dalších festivalech, “ vysvětluje. 

Podobných festivalů, které lákají mladé filmaře na lehce získanou cenu, jsou na celém světě stovky.