Generální ředitel ČT: Snažíme se nejít po srsti, s Shopaholic Nicol asi pořad nevymyslíme

Jak se Česká televize snaží držet krok se současným trendem „quality TV“, čím se snaží oslovit mladší publikum a proč odvysílá vyjádření politika, který o ní tvrdí, že lže? Témata otázek, které generální ředitel ČT zodpovídal na festivalu Colours of Ostrava. Česká televize i na aktuálním ročníku zřídila scénu, na níž zpovídá hudební hosty i nechává nahlédnout do televizního zákulisí.

Video Colours of Ostrava 2019 - Scéna ČT - Petr Dvořák
video

Scéna ČT na Colours of Ostrava: Rozhovor s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem

Záznamy koncertů patří k divácky oblíbeným pořadům. Koneckonců i z festivalu Colours of Ostrava ČT pořizuje střihový záznam, který pak odvysílá v celovečerním dokumentu. Podle čeho si vybírá, jaké vystoupení natočí?

Snažíme se zaznamenávat věci, které mají hodnotu v této chvíli, ale zároveň doufáme, že se nám daří najít takové, které mají hodnotu i v budoucnosti. Abychom je mohli vysílat nejen v premiéře, ale i v reprízách. Ročně odvysíláme zhruba 1200 hodin různých hudebních pořadů, z toho asi 370 hodin je čistě koncertů. Z nich pak je 350 hodin repríz a 20 živé přenosy. Dvě třetiny koncertů připadají na rockovou nebo popovou hudbu, zbývající třetina na klasickou hudbu.

Pokud koncerty zaznamenáváme sami, tak ve velké většině děláme koncerty českých hudebníků. U zahraničních je jednak vypořádání práv mnohem komplikovanější a dražší a jednak se jejich vystoupení dají dobře pořídit, když se nakupují jako akvizice. Snažíme se tedy zachycovat naše umělce a děláme to různým způsobem. Jsou koncerty, které je dobré zaznamenat tak, jak jsou, protože jsou nějak speciální, jako například letos v prosinci natočíme koncert v O2 areně, na němž Meky Žbirka oslaví čtyřicet let svojí kariéry. To je věc, která stojí za zaznamenání jako celek. Zároveň děláme pořady, jako bylo třeba na ČT art Kombo, které kombinují pohled na koncert jako takový s pohledem do zákulisí.

Video Colours of Ostrava 2018
video

Podívejte se: Sestřih koncertů a rozhovorů z Colours of Ostrava 2018

V současnosti sledujeme rozmach televizní tvorby. Seriály i televizní filmy tvoří významní režiséři, hrají v nich špičkoví herci. Jak si ČT v tomto směru stojí v konkurenci stanic jako HBO nebo Netlifx?

Tento trend vznikl už před několika lety z toho důvodu, že televize a film se začaly propojovat a do televizního světa vstoupila řada filmařů, kteří zjistili, že televize je pro ně mnohdy svobodnější prostředí a že v ní dostávají mnohem větší prostor pro vyjádření. Díky tomu se významně zvýšila kvalita televizních věcí.

My se snažíme hledat kvalitu a vyrovnat se globálním hráčům. A jako HBO u nás natáčí některé seriály, jako byl Hořící keř či Pustina, tak my chceme jít stejnou cestou také. A to je jisté odlišení oproti jiným, místním komerčním televizím, které se spíše věnují jednodušší tvorbě – což není žádné znevážení, tak je komerční televize nastavená, spíše se soustředí na nekonečné a vztahové seriály, na současné komedie. Zatímco my jdeme spíše do minulosti, hledáme různá historická témata, témata k výročím. Myslím, že se tyto dva přístupy vedle sebe na trhu potkávají a navzájem se nevylučují. 

V poslední době zaznamenal nevídaný úspěch seriál Most! Jak se podaří vytvořit takový fenomén? 

V tvorbě obecně funguje určitá magie. Můžete mít všechno dobře spočítáno, můžete mít zajímavé téma, skvělé herce, režiséra, který získal tisíce cen, nejdražší technické vybavení, ale stejně to potom do sebe nezacvakne. Anebo na druhou stranu: máte režiséra a scénář, který na začátku vypadá zajímavě, ale nevíte, jestli to dopadne, nebo ne. Téma, které  není úplně po srsti. A vznikne nějaká vnitřní energie, a pak nastane zázrak. A Most! byl přesně typ takového seriálu.

Tušil jsem, že by mohl mít úspěch, že nebude úplný propadák, protože jsem věděl, že téma je trošku kontroverzní, zároveň jsem věděl, že ho dělá tým, který jsme si už vyzkoušeli. Navíc jsme seriál nasazovali v nejlepší době, začali jsme ho vysílat v lednu, kdy je nejvíce lidí u obrazovky, zároveň komerční televize ještě nenasazují svoji vlastní tvorbu, s ní čekají do února nebo poloviny března. Říkal jsem si, že vznikne dílo, které bude mít vášnivé příznivce, ale bude mít zároveň vášnivé odpůrce. Ale tady se to najednou slilo do jednoho řečiště, každý si v tom něco našel a Most! vytvořil vlnu, kterou v televizi zažíváte jen párkrát za život.

„Snažíme se dělat věci, které nejdou tak po srsti, které ale využívají zkušené tvůrce a staví je trochu do jiných rolí. A víme, že občas jdeme i trochu proti divákovi, že to není úplně na první dobrou, ale věříme, že se se seriálem nebo filmem potká a pochopí, co jsme chtěli.“

Petr Dvořák o tvorbě ČT

Dnes není výjimkou, že jsou reportéři verbálně napadáni politiky. Jak vnímáte změny politické kultury ve vztahu k veřejnoprávní televizi? 

Situace je vyostřená, ale vyostřená je i kompletně ve společnosti. Jsou rozorány hluboké brázdy a bylo by dobře je spíš trochu zasypávat, než jim ještě přidávat. Ale to už nemůže být naše role. Navíc jsme ti, kteří mají povinnost to ukazovat.

Paradoxně ti, kteří nás nejvíce kritizují, mnohdy kritiku říkají z obrazovky České televize, protože samozřejmě sledujeme všechny vrcholné představitele státu, a když oni v živém vysílání řeknou, že Česká televize lže a podvádí, tak my to odvysíláme, protože je to vyjádření. Že s tím nesouhlasíme, to podepíšu na sto procent, ale nemůžeme se jim přestat věnovat jenom proto, že o nás neříkají hezké věci. Naší rolí je prezentovat skutečnost v maximální míře objektivně, aby si náš divák udělal názor.  

Je ČT televizí pro starší publikum, nebo umí komunikovat i s mladšími diváky?

Snažíme se, aby nám mladá generace úplně neutekla. (…) Proto třeba řadu našich velkých projektů doprovázíme i na sítích. Plánujeme například specifický program, který se bude objevovat na Facebooku, Twitteru, Instagramu, pro StarDance na letošní podzim. Jsem přesvědčen, že mladí diváci se na nás nedívají tak jako jejich rodiče. To znamená, že by přišli domů, pustili si televizi a čekali, co jsme jim nachystali. Fungují jinak, proto se snažíme mimo jiné inovovat náš archiv, aby v něm našli, co hledají. A v momentě, kdy se nám povede něco takového jako Most! nebo StarDance, tak jednoznačně vidíme, že máme jak starší, tak mladší diváky. 

ČT připravuje například projekt s youtuberem Kovym, který se věnuje problematice výuky moderních dějin. Je to příklad snahy propojit záměr veřejnoprávní televize s influencerem, jehož mladí uznávají?

Ale musí to být obousměrné. Můžeme se o něco takového snažit, ale zároveň musíme najít protistranu, která chápe, že tohle je nějaký přesah, a najdeme propojení. Například Shopaholic Nicol s námi zatím žádný společný pořad nedělá a nejsem si jistý, že ho vymyslíme. 

Přepis rozhovoru byl pro textovou podobu zkrácen, celé interview s Petrem Dvořákem je možné přehrát ve videu.