Prohlášení Kotvy kulturní památkou se zadrhlo. Změnil se vlastník a nedal vědět úřadu

• ban

2. 4. 20192. 4. 2019, 18:52|Zdroj: ČT24/ČTK

Události: Ministr kultury zrušil prohlášení obchodního domu Kotva za kulturní památku (zdroj: ČT24)

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) zrušil loni v prosinci prohlášení pražského obchodního domu Kotva za kulturní památku. Podle úřadu tak učinil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Jenže ministerstvo o změně neinformoval původní ani nový vlastník. Staněk vrátil věc ministerským památkářům, ti by měli brzy znovu rozhodnout o památkové ochraně. Podle vnoučat architektů je zrušení ochrany zvůli ministra .

„V průběhu prvoinstančního řízení se změnil vlastník – předešlý vlastník opomněl svoji zákonnou povinnost informovat ministerstvo o změně vlastnictví. Nový si zvolil stejného zástupce v řízení jako předešlý, ale ani tento zástupce nesdělil, že již zastupuje jiného vlastníka,“ uvedlo ministerstvo. O prodeji budovy se přitom veřejně psalo.

Nový majitel poté podal rozklad proti rozhodnutí, aby byla Kotva památkou, s tím, že byl opomenut. „Ačkoli jeho zástupce činil úkony v řízení, nebylo však zřejmé, koho zastupuje,“ tvrdí úřad. Ministr proto rozhodnutí svého památkového odboru zrušil z důvodu právní jistoty a předal věc znovu témuž odboru.

„Řízení od té doby pokračuje, proběhly úkony dané správním řádem a v brzké době očekáváme vydání prvoinstančního rozhodnutí,“ uvedla mluvčí ministerstva Martha Häckl. Rozhodnutí o tom, že obchodní dům Kotva je památkou, zrušil ministr kultury v prosinci loňského roku.

Prohlášení Kotvy kulturní památkou se zadrhlo (zdroj: ČT24)

Vnoučata manželů Věry a Vladimíra Machoninových, kteří stáli za návrhem budovy, zrušení ochrany kritizují. „Ministr kultury Staněk jako již několikátý v řadě ministrů upřednostňuje ekonomické zájmy majitele stavby, místo její výjimečné architektonické hodnoty,“ uvedli Marie a Jan Kordovští.

Nový majitel plánuje rekonstrukci za miliardy

Kotva byla postavena podle návrhu manželů Machoninových v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů.

„Šestiúhelníkový rastr dovolil, aby se budova propletla do všech koutů, které tady byly, a zároveň v tom proplétání skryla svoji velikost,“ upozorňuje na výjimečnost Kotvy historička architektury Radomíra Sedláková.

Podobně jako jiné tradiční obchodní domy ale od 90. let začala kvůli novým nákupním centrům trpět relativním nezájmem nakupujících i nájemců, navzdory lukrativnímu umístění v centru metropole.

Teď budovu vlastní Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly. Ta minulý týden oznámila, že chce Kotvu rekonstruovat za cenu v řádu miliard korun.

„Bohužel jsme rozhodnutí ministerstva kultury o zrušení památkové ochrany Kotvy zatím oficiálně neobdrželi. Přesto se však na našem záměru jako vlastníka tohoto objektu nic nemění. S objektem pracujeme, jako by národní kulturní památkou byl, chceme zachovat jeho původní využití v moderním duchu v souladu se zájmy památkové péče,“ uvedl výkonný ředitel OD Kotva Marek Vavřina.

Ředitel pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců uvedl, že ústav s podmínkami přestavbu schválil. Výhrady podle něj byly k některým zásahům do dispozičního členění, bourání stropů, výměně obvodového pláště a k reklamním prvkům v parteru. Závazné stanovisko potřebné pro získání povolení ale vydává památkový odbor magistrátu.

Fakta

Obchodní dům Kotva manželů Machoninových

Majitelé Kotvy podle Kordovských částečně komunikují s Věrou Machoninovou. Skupina mladých architektů pracujících na rekonstrukci ale pouze plní požadavky investora a obchodní dům chtějí proměnit výstředními nápady, uvedli vnoučata architektů Kordovští. Uvedli také, že doufají v to, že je zrušení ochrany pouze formální záležitost a Kotva bude brzy opět prohlášena za památku.

Vedení obchodního domu upozorňuje ještě na další stupeň ochrany. Kotva se nachází v Pražské památkové rezervaci, která je zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Z principu je tak chráněn exteriér i veřejně přístupné interiéry.

Obchodní dům byl otevřen v roce 1975 (zdroj: ČT24)

Obchodní dům Ještěd ani soubor budov Transgas se památkové ochrany nedočkal

Ministerstvo kultury čelí kritice, že dostatečně nevěnuje pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto staveb za kulturní památky. Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj (My) v Praze.

Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před několika dny také začala příprava demolice souboru budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu taktéž nepřiznalo.

Klára Brůhová a Petr Vorlík z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT loni podali návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény. 

Ministerstvo kultury však kritiku odmítlo. „Odbor památkové péče ministerstva kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí – ovšem nemůže je ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období, nejenom poválečnou architekturu,“ uvedla mluvčí resortu.