Československé dějiny od Zet do Zet v Památníku Lidice
Heydrichův výrok měl padnout 23. května 1942, čtyři dny předtím, než došlo k atentátu na tohoto „kata českého národa“. Krutou reakcí na čin proti významnému muži Říše bylo vypálení Lidic a vyvraždění jejich obyvatel.
K tragédii se vrací i aktuální výstava v galerii v Památníku Lidice. „Není lehké připomínat po více než pětasedmdesáti letech nějaké dějinné události pořád dokola. Snažíme se k tomu přistupovat nejrůznějšími způsoby, proto jsem ráda, že je Martin Zet mohl převyprávět skrze umění,“ podotýká kurátorka Lubomíra Hédlová.
Současný umělec představuje své vidění Lidic a českého státu v kontextu dějin i svého osobního života. Důležitou součástí výstavy jsou totiž i díla, která vytvořil Martinův otec, sochař Miloš Zet. Mimo jiné studie k bronzové soše, která je součástí památníku na Kobyliské střelnici v Praze. Právě na ní nacisté popravili po atentátu více než pět set osob během takzvané druhé heydrichiády, byli mezi nimi i obyvatelé Lidic.
Socha nazývaná Země, ale také Nepokořená vlast nebo Vzdor, představuje zhroucenou plačící ženu. „Dozvěděl jsem se, že vznikla, když mu stála máma modelem na nějakou jinou pózu. Když už byla úplně vyčerpaná, zhroutila se do této polohy a táta zakřičel: ‚Zůstaň! To je ono!‘,“ prozradil o vzniku plastiky ze sedmdesátých let Martin Zet.
Na výstavě s podtitulem „Československé dějiny od Zet do Zet“ stojí také třeba stůl Reinharda Heydricha a klíčové okamžiky dokumentují dobové fotografie. Obraz doby, kdy mělo být s Čechy navždy skoncováno, připomíná galerie v Lidicích do konce dubna.
