Obrazový humor šedesátých let v Československu vykreslují Karikaturisti. Kniha badatele Pavla Ryšky připomíná kreslené vtipy o okupaci i z období pražského jara, ale také humor na objednávku komunistických politiků.
Karikaturisti připomínají, že šedesátá léta (ne)byla sranda
Karikaturisti 60. let v knize (zdroj: ČT24)
Ryška se zabývá vizuální kulturou, je spoluautorem knihy Pionýři a roboti, která popisuje její podobu v padesátých až sedmdesátých letech. Publikací Karikaturisti chce mimo jiné upozornit, že v šedesátých letech nereprezentoval českou karikaturu jen prorežimní satirický časopis Dikobraz. Obrazový humor té doby byl mnohem pestřejší.
Legraci nazakážeme, ale řekneme, z čeho si ji máte dělat
Na začátku šedesátých let museli karikaturisté ještě dodržovat satirické pravidlo: Legraci vám nezakážeme, ale řekneme vám, z čeho si ji máte dělat. Kdo politickou objednávku nevykreslil v nejlepších barvách, mohl skončit před soudem.
Až rok vězení hrozil například v roce 1964 kreslíři Miroslavu Liďákovi za jeho vlastní verzi státní znaku – českého lva v ní nahradil vojákem Švejkem. „Karikatura měla ukázat příliš liknavý a málo odpovědný vztah občana ke státu,“ vysvětluje Pavel Ryška. „Obviněn byl z hanobení státního znaku a prezidenta republiky.“
Liďák, stejně jako Adolf Born, Oldřich Jelínek nebo Jaroslav Malák, patřil k autorům volně sdruženým kolem časopisu Mladý svět, spojoval je i neformální spolek Polylegran. Ve svých kresbách se často inspirovali západní produkcí a avantgardními postupy.
Zprava dobrý, zleva tanky
Pražské jaro přineslo uvolnění i v karikatuře. Alespoň na tři měsíce, po které byla v roce 1968 zrušena cenzura, tak mohli kreslíři zahodit předepsané šablony. Po více než dvaceti letech tak v Československu vycházely bez postihu karikatury komunistických představitelů. Miroslav Liďák tehdy publikoval už zlidovělý vtip: Zprava dobrý, zleva tanky. Ty okupační přijely o šest týdnů později – a za nimi následovaly opětovné cenzurní mantinely pro humoristické kreslíře.
Kvůli satirickým kresbám zachycujícím okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy proto nemohli někteří karikaturisté po srpnu 1968 publikovat. Část z nich emigrovala, jiní začali raději tvořit filmové titulky nebo z oboru odešli úplně. Umělecký spolek Polylegran se rozpadl v roce 1968, po jedenácti letech působení.