Nazdar! Francouzský institut salutuje československým legiím

Československé legie za Velké války přibližuje stejnojmenná výstava ve Francouzském institutu v Praze. Archivní materiály se soustředí především na legionáře působící ve Francii, včetně roty Nazdar, v níž sloužil mimo jiné malíř František Kupka.

„Z pohledu dějin první světové války má vznik legie spíše marginální význam. Ale byla to důležitá věc, protože Francie poprvé ještě před koncem války dekretem, který založil československou armádu ve Francii, uznala Československo,“ připomněl při zahájení výstavy francouzský historik Antoine Marès z pařížské Sorbonny.

Velké reprodukované fotografie československých legionářů, kteří bojovali po boku armád Dohody, doplňují na výstavě i další předměty, jako například části legionářské uniformy nebo skládací zákopová lucerna.  

Instalace připomíná také zřejmě nejznámějšího příslušníka legií ve Francii – malíře Františka Kupku. Frontu sice kvůli špatnému zdravotnímu stavu brzy opustil, legie a vznikající Československo ale podporoval nadále: maloval náborové plakáty, vytvářel návrhy vlajek a později i řády či poštovní známky pro novou republiku. Návštěvníci si mohou prohlédnout reprodukci Kupkova akvarelu Smrt praporečníka Bezdíčka a dobrovolníka Šibala.

Českoslovenští legionáři zůstanou ve Francouzském institutu do 4. září, výstava je jednou z mnoha akcí připomínajících sté výročí založení Československa. 

  • Čeští a slovenští dobrovolníci bojovali ve Francii od roku 1915, kdy zasáhla do bojů v rámci Cizinecké legie československá rota Nazdar. Na jaře 1918 vznikl v Cognacu 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk.
  • Obě jednotky se staly základem brigády vyhlášené v Darney, jež později bojovala ve východní Francii a přišla skoro o 1200 mužů.
  • U východofrancouzského města Darney přísahalo na konci června 1918 věrnost rodícímu se Československu na 6000 čs. legionářů. Dorazila tehdy řada hostů – budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Čs. národní rady i francouzský prezident Raymond Poincaré. Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu malíře Kupky.