Opera jako detektivní práce. Barokní unikát tří autorů zazněl poprvé v novodobé historii

Letní scéna HAMU v pražském Lichtenštejnském paláci v pondělí uvedla soudobou premiéru opery Muzio Scevola. Barokní dílo se v novodobé historii nikdy neuvádělo v celku. Unikátní představení připravil orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble s režisérem Lorenzem Charoyem. Konalo se na nádvoří paláce, kde po roce opět vyrostlo mobilní barokní divadlo Florea Theatrum.

Video Události v kultuře
video

Barokní opera tři autorů zazněla poprvé v novodobé historii

Autory výjimečného díla jsou tři současníci Filippo Amadei, Giovanni Bononcini a Georg Friedrich Händel. Libreto vytvořil italský básník Paolo Antonio Rolli. V novodobé historii se opera nikdy neuváděla celá, nyní ji se soubory a sólisty připravil francouzský režisér Charoy.

Detektivní práce

Hudebního nastudování se ujal dirigent a muzikolog Marek Štryncl, který se zároveň vrhl do detektivní práce a celé dílo rekonstruoval.

„Uvažoval jsem o tom, že bychom někdy v budoucnu mohli provést Händlovu operu. A když jsem v seznamu jeho děl najednou narazil na to, jak je možné, že neznám operu, kterou napsali tři skladatelé, tak to pro mě bylo veliké překvapení. Druhé překvapení spočívalo v tom, že u významné opery týkající se Händla není k dispozici ani notový materiál,“ říká Štryncl.

S pomocí německých odborníků a londýnského archivu vznikla po dvou letech výsledná partitura a libreto. Musica Florea nyní hraje operu tak, jak by vypadala v době vzniku. Vše je do detailu přizpůsobeno baroku.

Tance vytvořila choreografka a vedoucí souboru Hartig Ensemble Helena Kazárová. Inscenace vznikla ve spolupráci s festivalem Händel-Festspiele. Dílo bylo poprvé uvedeno již v červnu právě na německém festivalu. V Praze bylo zatím na programu jen jedno uvedení.

Legendární atentát na krále Larse

Příběh opery vypráví slavnou římskou legendu. Mucius Scaevola se stal jako vzor mužnosti námětem mnoha literárních i výtvarných děl. Hrdina starověkého Říma proslul svým pokusem o atentát na krále Larse.

Vypráví se, že po svržení krále Tarquinia Superba a vyhlášení republiky se proti Římu vypravil Lars Porsenna, vládce města Clusium. Díky početní převaze se mu podařilo město oblehnout a požadoval na jeho obyvatelích, aby se znovu podřídili Etruskům.

Gaius, mladík z patricijského rodu Muciů, se přihlásil, že Porsennu zabije. Podařilo se mu proniknout do králova ležení, omylem však probodl mečem místo krále jeho pobočníka. Byl vzápětí zatčen a postaven před soud.

Sdělil však Porsennovi, že je pouze jedním ze tří set mladých Římanů, kteří přísahali, že se jeden po druhém pokusí nepřátelského vladaře sprovodit ze světa. Aby dokázal jejich odhodlání, vložil svoji pravou ruku do ohně a držel ji tam, aniž by dal najevo bolest. To udělalo na Porsennu takový dojem, že zajatce propustil a odtáhl od římských bran.