Hrál s Clintonem a na svátky vyvěšuje plavky. Jan Konopásek žije svou Jazzovou odysseu

„Kdyby se mně někdo zeptal, co je moje vlast, tak je to jazz.“ Tak zní úvodní slova knihy Jazzová odyssea, která přináší ucelený životní příběh hudební legendy Jana Konopáska, dnes sedmaosmdesátiletého saxofonisty. Významná osobnost moderního československého jazzu byla také inspirací pro díla Josefa Škvoreckého.

Video Události v kultuře
video

Jan Konopásek žije svou Jazzovou odysseu

Jan Konopásek se už v šedesátých letech prosazoval po boku slavného Karla Velebného. Kromě vyhlášeného orchestru Karla Krautgartnera hrál také v Reduta kvintetu, Studiu 5 nebo skupině S+HQ. Poprvé vzal přitom saxofon do ruky až na vojně, noty prý moc neuměl.

„V třiapadesátém mi konečně půjčili tu altku ze skladiště a já jsem cvičil osm hodin denně. Každý den, pořád. Já jsem ani nechtěl chodit na vycházky v neděli, protože mě to nezajímalo,“ vypráví, jak se zcela ponořil do jazzového světa.

Vlajka a plavky

V roce 1965 ale emigroval. Nejprve přes Itálii do Německa, pak do USA. „Přeplaval jsem takovou zátoku z Jugoslávie do Itálie. Co jsem měl na sobě? No nic. Akorát ty plavečky. Tatínek těm plavkám říkal havajský vánek. Já je vždycky při různých příležitostech vyvěsím doma, třeba na Thanksgiving Day nebo Fourth of July, tak vyvěsím americkou vlajku a tyhle plavky. To jsou dva nejcennější kusy textilie mého života,“ vypráví.

V Americe prožil skoro 25 let. Po studiu na proslulé jazzové konzervatoři Berklee v Bostonu ho na absolventském koncertě uslyšel Woody Herman a vzal ho k sobě do big bandu. Potom už šel z angažmá do angažmá. 

Hrál v big bandech u Buddyho Riche, Boba Crosbyho nebo Guy Lombarda. Neustále byl na cestách. V Torontu se opět potkal s kamarádem z mládí, kterým byl Josef Škvorecký. Slavný spisovatel se Konopáskovou hrou i osobností rád inspiroval při psaní svých románů.

„Sledoval jsem směr bakelitového pohledu, až jsem spočinul zrakem na muži, který (měl jsem dojem) se jmenoval Konopásek a dul do toho barytonu.“

Josef Škvorecký, román Lvíče (1969)

Po revoluci začal Konopásek pravidelně létat zpět do Česka. V roce 1994 si zahrál třeba s tehdejším americkým prezidentem Billem Clinton na známém večeru v Redutě. A saxofon z ruku ještě nedal. „To je to neštěstí, že mne to pořád strašně baví,“ směje se.

Životní příběh hudební legendy nyní představuje knižní Jazzová odyssea s podtitulem Od Karla Krautgartnera k Woodymu Hermanovi. Konopáskovy vzpomínky malují nejen obraz muzikantského života, ale předkládají také svébytnou kronikou doby. Spoluautorem knihy, která vyšla v nakladatelství Galén, je hudebník a publicista Jiří Plocek.