Zemřel ruský režisér a herec Oleg Tabakov. Tabakov byl v Rusku uctíván jako filmová a divadelní legenda, za svou kariéru vytvořil přes 200 rolí a režíroval desítky inscenací. Jeho životní rolí byl Oblomov ve stejnojmenném filmu Nikity Michalkova. Blízko měl i k českému divadelnímu prostředí.
Zemřel „člověk divadla“, ruský herec a režisér Oleg Tabakov
Ve filmové adaptaci Gončarova románu o „zbytečném člověku“ se Tabakov objevil v roce 1979. Za sebou už měl roli v jiné ruské klasice – Vojně a míru, režírované Sergejem Bondarčukem. Obsazován byl i do snímků lehčích žánrů, zahrál si například krále ve Třech mušketýrech (1978), jeho poslední hereckou příležitostí na plátně byla kulinářská komedie Kuchyně v Paříži.
V devadeástých letech přijal Tabakov role ve dvou snímcích o děsivosti moci: Uvnitř kruhu (režisérem byl neméně slavný Andrej Končalevskij) a Stalin. Portrét ruského diktátora natočil český filmař Ivan Passer. Tabakov si například zahrál i v českém filmu režiséra Antonína Moskalyka Kukačka v temném lese (1984). Sám nicméně přiznával, že bližší než filmování mu ale bylo divadlo.
„Jsem člověk divadla. Film je území nikoho. Vylezu tam ze své pevnosti, něco tam seberu a zase se vracím na své území. Bůh mi dal takovou radost, abych neztratil zájem o své zaměstnání,“ uvedl Oleg Tabakov v roce 2007 v rozhovoru pro Českou televizi.
Tehdy v Praze hostovalo jeho Moskevské divadlo, zvané Tabakerka. Uvedlo zde například pod názvem Dobrodružstí adaptaci Gogolova románu Mrtvé duše.
Živí koně v Divadle na Vinohradech při hostování divadla Tabakerka
Na českých divadelních prknech se poprvé objevil na konci šedesátých let jako Chlestakov, do inscenace Gogolova Revizora ho přizval Činoherní klub. „Zdálo se nám tehdy, že by bylo zajímavé, kdyby on jako ruský revizor přijel zrevidovat to naše české maloměsto,“ uvedl k pozvání režisér Jan Kačer.
„Tu zdejší nepříjemnou atmosféru nezájmu a chladu vůči všemu ruskému svým prvním vystoupením absolutně překonal. On se objevil na jevišti a lidé najednou zjistili, že to je báječný herec, ohromný komik a skvělý občan. (…) On se tehdy stal takovým prvním velvyslancem ruské kultury.“
Video z roku 1968: Rozhovor a ukázka z inscenace Revizor (zdroj: ČT24)
„Vzpomínám na to s něžností a smutkem, doufám, že jsme alespoň zanechali malinkou stopu a trochu napomohli zničení socialismu s lidskou tváří,“ podotkl Tabakov o mnoho let později. Přežít v „nelidském socialistickém experimentu“ mu prý pomohla láska – k divadlu, rodičům, ženám a také vztah s publikem. Pouto mezi hercem a diváky označil Tabakov za podobné lásce. Pokud nedojde po prvním setkání k rozčarování, mají diváci i herec touhu vidět se znovu a jejich vztah se postupně stává silnějším.
Před deseti lety převzal na pražské DAMU čestný doktorát za mimořádné zásluhy o rozvoj divadla a pro jeho blízký vztah k české divadelní kultuře. Na této škole také jako hostující profesor učil.
„Se mnou život nekončí, chci, aby pokračoval prostřednictvím mých žáků,“ říkal o svém pedagogickém působení Tabakov.
Zprávu o úmrtí Tabakova oznámilo moskevské divadlo MCHAT, kde působil od osmdesátých let. Byl na této slavné scéně hercem, uměleckým šéfem i ředitelem a také pedagogem a rektorem divadelní školy divadla. Tabakova divadelní kariéra započala ale v divadle Sovremennik, kde se během padesátých let stal hlavním hercem.
Třiaosmdesátiletý umělec byl delší dobu ve velmi vážném stavu, od prosince byl v umělém spánku.