Osobnost se rodí z kultury. Zemřel spisovatel a literární kritik Jaroslav Med

Ve věku 85 let ve středu zemřel spisovatel, literární kritik a historik Jaroslav Med. Na svém facebookovém profilu o tom informoval mimo jiné Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, kde byl Med dlouholetým porotcem. Právě v Havlíčkově Brodě se Med 19. dubna 1932 narodil. Věnoval se hlavně katolicky orientované literatuře, připravil významné edice básní Bohuslava Reynka nebo Jana Zahradníčka.

Jaroslav Med
Zdroj: ČTK Autor: Gérard Gratadour

První publikací, kterou Med vydal v roce 1959, byla sbírka historizujících próz na motivy havlíčkobrodských pověstí Hory a mračna. Později sepsal například monografii Viktora Dyka nebo knihu Spisovatelé ve stínu, ve které mapuje osudy významných českých literátů, kteří byli umlčeni pro svůj důraz na duchovní rozměr a pro antilevicové smýšlení. Své studie shrnul v roce 2006 v souboru Od skepse k naději.

Jeho kniha Literární život ve stínu Mnichova, která se zabývá českou literaturou v pohnutých měsících druhé republiky, rozvířila řadu diskuzí a byla nominována na Cenu F. X. Šaldy za rok 2010. Svými edicemi podstatně přispěl k aktualizaci tvorby básníků Jiřího Karáska, Viktora Dyka, Jana Zahradníčka nebo Bohuslava Reynka. Knižní rozhovor s Jaroslavem Medem nazvaný Texty mého života připravili Aleš Palán a Jan Paulas.

Video Cesty víry - Texty mého života
video

Texty mého života / Portrét Jaroslava Meda

Od roku 1957 se věnoval publicistice. Přispíval do Mladé fronty, Rovnosti, brněnské mutace deníku Práce, Archu, Dokořánu nebo Slávie, spolupracoval i s rozhlasem, pro který připravil několik literárních pásem. Později přispíval do Katolického týdeníku. 

Jaroslav Med vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a knihovnictví. Sám učil na několika odborných školách, po revoluci přednášel českou a světovou literaturu na Katolické teologické fakultě.

V pořadu Před půlnocí v roce 2013 uvedl, že své studenty z literatury nerad zkoušel, protože literaturu považuje především za existenciální dobrodružství. „Takže, proboha, nechci, aby mi studenti říkali nějaká data a výčty literárních děl. To je skoro zbytečné. Spíše oceňuji, jestli literaturu berou jako jakýsi výraz lidské osobnosti a senzibility,“ uvažoval nad smyslem studia.

„Vzdělání je nesmírně důležité v tom, že v něm člověk může nalézt jistý smysl. To je dnes strašný problém veškerých humanitních věd, hledání smyslu. V čem je smysl lidského konání? V čem je smysl lidského života? A v tom je vzdělání obrovsky důležité, protože si člověk může najednou věci uvědomovat a budovat si svoji identitu, osobnost. Kultura je přece důležitá v tom, že člověk by z osoby, kterou se narodí, měl vytvořit osobnost, aby byl něčím víc než jen živoucím konzumentem nejrůznějších věcí.“

Jaroslav Med