Lidé vlčí, vlci se polidšťují. Zlínské divadlo uvedlo adaptaci Bajajovy novely Zvlčení

Městské divadlo Zlín převedlo na jeviště román místního spisovatele Antonína Bajaji Zvlčení. Novela oceněná Magnesií Literou a nominovaná na Knihu desetiletí popisuje emotivní prolínání dvou světů, lidského a vlčího.

Video Události v kultuře
video

Zlínské divadlo představilo adaptaci Zvlčení

Život, smrt, osud a emoce tvoří nejzákladnější a nejsilnější pilíře celé hry. Ve Zvlčení se prolínají osudy dvou rodin. Ta lidská se potkává ve srubu na hranicích se Slovenskem při pohřbu hlavy rodiny. V ten samý okamžik, na to samé místo, přichází i vlčí smečka. Postupně se vzájemně prolínají a zrcadlí. Inscenace se proto jmenuje Zvlčení (Prolnutí).

„Má to velmi silný, pronikavý příběh. Zároveň to má velmi silné napětí a nervozitu,“ říká o předloze režisér Dodo Gombár.

Na scéně se představí téměř kompletní divadelní soubor. Množství postav vtáhne diváka do hlubokých lesů, hájenky i rozhlasového studia.

„Máme společné pudy a instinkty, žijeme společné tragédie, společné radosti, a když toto spojíme dohromady, tak to dostane jinou dimenzi,“ přibližuje lidskou a vlčí společnost Antonín Bajaja, který za novelu v roce 2004 získal cenu Magnesia Litera.

Divadelní adaptaci navíc posiluje choreografie Lindy Fernandez Saez. „Domluvili jsme se, že ztvárníme vlky převážně pohybově. Pohyb je z 80 procent prostředkem, kterým se herci na jevišti vyjadřují. Zhostili se toho neuvěřitelně, až mě to dojímá,“ uvedla choreografka.

Zvlčení (Prolnutí)
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

„Agresivita, která je naše, lidská, míří třeba mnohdy úplně nesmyslně, bezhlavě, bez jakýchkoli příčin. A to vlk nikdy neudělá. Dříve jsem měla k vlkům odmítavý vztah, až pak jsem zjistila, že jsou to velice kontaktní zvířata se sociálním cítěním,“ říká představitelka matky-vlčice Helena Čermáková. Její protějšek matku-ženu ztvárnila Eva Daňková.

Režisér Gombár ve hře vidí podobenství se Žítkovskými bohyněmi. V něčem by na ně podle něj mohla nová inscenace navázat.