Koupající se ženy, kratochvíle při lovu nebo tanec před hostincem. Maloval obyčejné dny měšťanů i šlechty. Tvorbu vrcholného českého rokoka Norberta Grunda (1717 až 1767) ukazuje výstava Půvab všedního dne v pražském paláci Kinských. Poprvé veřejnosti ukazuje jeho drobné práce v celé šíři tvorby a připomíná letošní 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí.
Koupající se ženy a rybaření. Norbert Grund maloval Půvab všedního dne
Palác Kinských na Staroměstském náměstí, kam Národní galerie expozici umístila, je také ukázkou rokokového stylu. Pořadatelé výstavy pokoje ve druhém patře pro výstavu upravili do podoby rokokových salonů a doplnili je také dobovým nábytkem.
Impulzy z italské krajiny i francouzských galantních slavností
Výstava Půvab všedního dne potrvá do 18. března a vedle Grundových maleb představuje také grafiky Jana Jiřího Balzera, které vznikaly podle Grundových děl. „Ukazují i podobu děl, která se nedochovala,“ upozorňuje kurátorka Marcela Vondráčková.
Kolekce grafik dokládá oblibu Grundovy tvorby a je podle ní zajímavá i ze sběratelského hlediska, neboť na některých dílech jsou jména majitelů původních předloh.
GALERIE
Návštěva v malířském ateliéru
„Jméno Norberta Grunda se stalo synonymem pro rokokovou malbu v Čechách. Jeho námětově bohatá malba zahrnuje s výjimkou zátiší všechny malířské druhy,“ uvedla kurátorka.
Na Grundových obrazech diváci najdou podněty z holandské a vlámské žánrové malby, impulzy z italského krajinářství i vzory francouzských galantních slavností. Malíř je převedl do drobného formátu a přetvořil do idylické a hravé polohy.
Umělecky se Norbert Grund vyškolil u svého otce Christiana Grunda, dvorního malíře a správce obrazárny Libštejnských z Kolowrat. Po vyučení se odebral na cesty a mnohé podněty načerpal také ve šlechtických obrazárnách či z grafických listů.
Do Prahy se Grund vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil. Až do své smrti roku 1767 pak působil na Malé Straně jako člen tamního malířského cechu.
Jeho díla byla oblíbená mezi vzdělanými příslušníky středního stavu a umělci, nacházela se ale také v klášterních a aristokratických sbírkách. Národní galerie vlastní více než dvě stovky jeho děl díky daru, který získala její předchůdkyně, Společnost vlasteneckých přátel umění.