Perchta z Rožmberka a šlechtic z rodu Collato
Kolekce portrétů a osobních předmětů přibližuje nejvýznamnější rody, které ovlivňovaly chod českých zemí v období renesance. Výstava je završením Roku renesanční šlechty, projektu Národního památkového ústavu.
Obrazy pochází ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Návštěvníci se jejich prostřednictvím seznamují s pány z rodu Rožmberků, Šliků, Smiřických, Redernů, Lobkowiczů, Žerotínů či Dietrichsteinů. Potomci mnohých z nich žijí v Česku dodnes.
Rod Šliků připomíná vonný šperk i mince z Jáchymova
K takovým patří například Šlikové, první zmínky o tomto rodu pochází přitom už z konce 14. století. Za svůj vzestup vděčí Kašparu Šlikovi, nejvyššímu kancléři Svaté říše římské. Kancelář Zikmunda Lucemburského mu udělil takzvanými šlikovskými listinami mimořádná privilegia, statky i hraběcí titul.

Portréty renesanční šlechty: rod Šliků
„Historici dodnes zkoumají, jestli listiny byly zhotoveny s vědomím císaře, nebo jestli si je neudělal Kašpar Šlik sám, jako první světský kancléř vládl pečetí,“ připojuje zajímavost k vystaveným dokumentům kurátorka Eva Lukášová.
V době renesance se pod šlikovskými panstvími našlo stříbro. A další významný člen rodu Štěpán Šlik získal povolení k ražbě mincí. Založil také město Jáchymov a stal se jedním z nejbohatších mužů království. Slávu rodu připomíná na výstavě mincovní kazeta. „Je vyrobená v době baroka, ale osázena je nejslavnějšími šlikovskými mincemi od doby renesance,“ doplnila kurátorka.
Vonný šperk (pomandr)
Návštěvníci si mohou také prohlédnout vzácný renesanční šperk, takzvaný pomandr. Jednak na portrétu Anny Marie Šlikové, jednak jako exponát z přelomu 16. a 17. století. Tento doplněk sloužil jako schránka pro vonné esence z pryskyřice, vzácného koření či ambry z těla vorvaňů.
Další podoby a příběhy renesanční šlechty mohou návštěvníci Šternberského paláce poznávat až do 4. března příštího roku.