Kupka a Duchamp se znovu setkali na Kampě
Výstava nazvaná Ateliérová sousedství, která byla slavnostně otevřena v pátek u příležitosti 98. narozenin zakladatelky Muzea Kampa a osobní přítelkyně Františka Kupky Medy Mládkové, potrvá do 9. ledna.
Abstrakce a kubismus
V expozici je například model Kubistického domu, architektonická instalace vytvořená pro Podzimní salon v roce 1912 v Paříži, který představil kubistickou vizi architektury. Fasádu Kubistického domu navrhl Raymond Duchamp-Villon, francouzský sochař a bratr slavného Marcela. Avantgardní řešení svou odvahou a čistotou inspirovalo moderní design.
Na témže salonu také byla poprvé vystavena Kupkova Amorfa – Teplá chromatika, která je dnes ve sbírkách Muzea Kampa. Spolu s Amorfou – Dvoubarevnou fugou, již vlastní Národní galerie v Praze, jsou považovány za jedny z prvních abstraktních maleb vůbec.
Bratrstvo průkopníků
Počátky spolupráce skupiny z Puteaux, dané zejména diskusemi a společným setkáváním, spadají do roku 1911 do ateliéru Jacquesa Villona, kde se scházeli Albert Gleizes, Francis Picabia, Roger de La Fresnaye, Fernand Léger, Jean Metzinger, František Kupka, ale i literáti, například básník Guillaume Apollinaire. Ke směru se přidali i oba bratři Jacquesa Villona, sochař Raymond Duchamp-Villon a Marcel Duchamp.
„Nešlo jen o přátelství, takřka bratrství, které tyto umělce po dlouhá léta spojovalo. Společné jim bylo jejich bádání na poli umění. Kupka se brzy stal průkopníkem abstrakce, Raymond Duchamp-Villon zkoumal možnosti sochařství, jeho bratr Jacques pak malby a Marcel Duchamp pak zasadil toto vznikající umění dvacátého století do filozofického rámce,“ doplňuje Brigitte Lealová, kurátorka galerie Centre Georges Pompidou.
„Každý šel svou cestou za společným ideálem, který je spojoval, a to snaha převrátit pravidla tehdejšího akademického umění.“
kurátorka Brigitte Lealová
Jednotliví autoři nebyli nijak závislí na jednom určitém směru, spíše různě přetvářeli a modifikovali tehdy se rodící principy moderního umění. Řada členů skupiny z Puteaux vytvořila sdružení Section d'Or (Zlatý řez). S nimi nakonec vystavoval i František Kupka.
„Výstava mimo jiné ukazuje Kupku jako autora, který stál v centru tehdejšího dění,“ upozorňuje Brigitte Lealová. Pro Kupku, o generaci staršího, než byli ostatní sousedé z Puteaux, byla komunita zásadní jako impuls, aby se nenechal svazovat tehdejšími konvencemi a soustředil se zcela na práci na vlastním výtvarném vyjádření.
Nejvlivnější pisoár
Patrně nejvýraznější postavou skupiny se stal malíř a teoretik umění Marcel Duchamp. Jeho slavný pisoár, který roku 1917 vystavil v galerii pod názvem Fontána, bývá označován za nejvlivnější umělecké dílo dvacátého století. Další z jeho známých prací je dadaistická Mona Lisa s knírkem, který její tajuplný úsměv učinil ještě záhadnějším.
S instalacemi takzvaných ready made (hotových objektů) se Duchamp zařadil mezi předchůdce konceptuálního umění. Jeho intelektuální provokace, které měly velmi silný ohlas mezi uměleckými teoretiky, znovu a radikálně položily otázku, kde začíná a končí umění.
