Most z Prahy do Osla. Milada Blekastadová naučila norsky Broučky i Komenského

Studium na Vyšší dívčí škole nedokončila, na norské univerzitě přesto řadu let přednášela o české literatuře. Milada Blekastadová přeložila do norštiny řadu významných tuzemských děl: texty Václava Havla, Jana Patočky, Jaroslava Seiferta nebo Jana Amose Komenského. Její dílo i život nyní představuje výstava v pražské galerii Věda a umění.

Video Události v kultuře
video

Milada Blekastadová naučila českou kulturu mluvit norsky

Na začátku července uplynulo 100 let od narození Milady Blekastadové, rozené Topičové (1917 až 2003), významné české překladatelky, spisovatelky, publicistky, vysokoškolské pedagožky a komenioložky, která podstatnou část svého života strávila v Norsku.

Překážky neobcházela, ale bourala. Místo kariéry ve vydavatelství dědečka Františka Topiče se rozhodla pro manželství už v 17 letech. O svolení tehdy musela žádat soud. Školu nedokončila, přesto později učila na univerzitě. Během několika měsíců překonala jazykovou bariéru v rodné zemi svého manžela a do norštiny začala překládat české pohádky.

Jedna z prvních knih, které v nové vlasti přeložila, byli Broučci od Jana Karafiáta. „Byli beznadějně vyprodaní, nedali se nikde sehnat,“ vzpomíná syn překladatelky Tor Blekastad. Do norštiny převedla i další díla moderních českých autorů, konkrétně Karla Čapka, Ivana Klímu, Milana Kunderu, Václava Havla, Jana Patočku či Ludvíka Vaculíka.

„Ve své době to byly překlady jediné. A i dnes překladatele z našeho jazyka do norštiny spočítáte na prstech jedné ruky,“ upozorňuje nordistka a teatroložka Karolína Stehlíková. V češtině pak v překladu Blekastadové vyšla díla Ingeho Krokanna či Tarjeie Vesaase.

V srpnu roku 1968 informovala Nory o sovětské okupaci

Ve své době Blekastadová patřila mezi zásadní postavy severského knižního trhu. V roce 1984 tak i díky jejímu vlivu získal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu. „Je to především nesmírně krásná česká lyrika, a to díky svému jazyku,“ představila Norům Seifertovy verše.

Naopak za železnou oponu často dovážela nedostatkové zboží: významná vědecká díla nebo léky. V srpnu roku 1968 zase informovala norská média o sovětské okupaci. „Byla to chaotická situace. Maminka poslouchala ilegální vysílání z Československa a překládala ho pro norské novináře. V jejím bytě byl tehdy neuvěřitelný zmatek,“ vypráví Tor Blekastad.

Blekastadová dále bádala nad texty Jana Amose Komenského a dlouhodobě působila na Univerzitě v Oslu, kde ovlivnila mnoho norských slavistů, literárních vědců a překladatelů.

Jako „velvyslankyni české vědy a kultury“ jí v roce 1997 prezident republiky Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Kvůli chybě kanceláře prezidenta si ji ale osobně nepřevzala. Veřejného ocenění se tak v Praze dočkala až nyní na výstavě v Galerii věda a umění v Akademii věd na Národní třídě, jen pár metrů od domu, ve kterém ve třicátých letech vyšel její první překlad. Expozice nazvaná Neviditelný most potrvá do 25. října.