Svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo jsou třemi hlavními symboly českých panovníků. Doplňuje je ještě plášť. Za svou několikasetletou historii se korunovační klenoty několikrát stěhovaly, například na Karlštejn nebo do Českých Budějovic, do Prahy se natrvalo vrátily před sto padesáti lety - z Vídně. Veřejnost je může zhlédnout jen při vybraných příležitostech, naposledy loni u příležitostí výročí narození Karla IV., který původní korunovační insignie nechal zhotovit. Vystaveny budou opět při inauguraci prezidenta. V rozhovoru jejich příběh představila v rozhovoru historička Eva Doležalová.
Před 150 lety se do Prahy vrátily korunovační klenoty
Historička Eva Doležalová o korunovačních klenotech (zdroj: ČT24)
Kolik českých panovníků a panovnic bylo korunováno těmito klenoty?
To je ošemetná otázka, protože ne všichni panovníci dosedli skutečně na český trůn. Ale pokud započteme i Ferdinanda IV., pak jich bylo jednadvacet. Královny byly korunovány jinou korunou, korunovace panovnic byla vždycky o něco méně významná než korunovace panovníka. Ta nesla svátostný význam, protože panovník získával jakýsi druh svěcení.
Když se v roce 1791 vracely korunovační klenoty z Vídně do Prahy, byly jejich součástí jablko a žezlo o téměř dvě stě let mladší než původní. Z jakého důvodu chyběly gotické insignie?
Nic nechybělo, došlo k záměně. Původní gotické žezlo už patrně nevyhovovalo požadavkům korunovací v době baroka a spíše se líbilo žezlo, které vzniklo v 16. století, a tak postupně došlo k tomu, že mladší žezlo bylo považováno za součást českého korunovačního pokladu - a do Čech se poté vrátilo. To původní zůstalo součástí vídeňské pokladnice.
Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je vyrobena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Koruna má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, jeden rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.
Svatováclavská koruna
Safíry na svatováclavské koruně patří údajně k největším na světě, je to pravda?
Patří opravdu k velmi významným klenotům, jejich cena se nedá vyčíslit. Uměnovědci a mineralogové se pokoušeli najít původní lokality, odkud tyto drahokamy pocházejí, ale úplně jednoznačně se je nedaří identifikovat. Snad pocházejí dokonce až z Asie.
Mají jednotlivé drahokamy na koruně konkrétní symboliku?
Ve středověku, v době, kdy Karel IV. korunu nechal pořizovat, měly kameny a barvy velký význam. Dnes úplně přesně nedokážeme identifikovat jejich jednoznačnou symboliku, můžeme ji ale přepokládat. Na koruně vidíme modrou a červenou barvu a bílé perly, tedy odkaz na život a utrpení Ježíše Krista. Právě červená barva by měla symbolizovat jeho smrt a poté také zmrtvýchvstání. Ono to souvisí i s tím, že ve vršku koruny měl být umístěn trn z Kristovy koruny, který tam údajně nechal vložit Karel IV. Bohužel se do dneška nedochoval. Historici i uměnovědci se přou, z jakého důvodu, pravděpodobně je na vině zkrátka jen biologický rozpad onoho materiálu.
Královské žezlo pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Na délku měří 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
Královské žezlo
Cena korunovačních klenotů je nevyčíslitelná, dá se ale vyčíslit hodnota umělecká? Ve srovnání s podobnými klenoty.
Velmi těžko se dají srovnávat, vždycky je tady silné subjektivní hledisko. Snad bychom mohli svatováclavskou korunu porovnat s říšskou korunovační korunou Karla Velikého, ale ta česká má v sobě ještě vyšší symboliku, protože symbolizuje nejen titul českého krále, ale také celý český stát od středověku až do 21. století. A v tomto ohledu je absolutně jedinečná. Co se týče umělecké výzdoby, pak takovéto zdobení méně opracovanými surovými kameny je také jedinečné.
Ví se, zda zlatníci pracovali podle své vlastní umělecké vize, nebo měli přesné zadání od Karla IV.?
Nevíme to úplně přesně, ale uměnovědcům se podařilo prokázat, že Karel IV. ještě za svého života několikrát do podoby koruny zasáhl - získal nějaký krásný drahokam, který do ní zasadil -, takže víme, že ruku zlatníků víceméně vedl. Svou roli hrála i skutečnost, že koruna byla od počátku zamýšlena jako majetek svatého Václava, tedy věčného knížete českého státu, tudíž žádnému z českých králů skutečně nepatřila.
Královské jablko pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
Královské jablko
Během druhé světové války byly klenoty ještě odvezeny na krátký čas do Žiliny, ale zase se vrátily zpět. Jaký to mělo důvod?
Říkáme, že koruna patří sv. Václavovi, podle ustanovení Karla IV. se od jeho lebky ani neměla vzdalovat, a přesto tolik cestovala ještě ve dvacátém století. Důvody, proč se dostala do Žiliny, jsou jednoznačné - byla mobilizace, hrozilo vypuknutí války a prezident i česká vláda se obávali, že by mohlo dojít k odvlečení českého pokladu. Proto ho umístili do trezoru Národní československé banky v Žilině. Předpokládalo se, že pokud by přišel útok ze západu, východ země by byl bezpečnější. Ovšem následující politické události ukázaly, že ani toto místo není pro české korunovační klenoty bezpečným úkrytem.
V Praze přečkaly klenoty i druhou světovou válku. Jak to, že nacisté takový vzácný poklad neodvezli?
Za tím byla spíš strategie nacistů. Symboly české státnosti chápali jako symboly patřící také Říši - nejen té současné, ale i s odkazem na Svatou říši římskou. Očekávali, že česká země, tím pádem i tento poklad, bude jejich a nebude nutné ho někam dále transportovat.
Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Korunovační plášť
Co brání tomu, aby byly korunovační klenoty vystaveny trvale?
Osobně si myslím, že korunovační klenoty by mohly být vystaveny tak, jak jsou vystaveny například ty ve Vídni nebo v Londýně, ale je to citlivá záležitost. České klenoty mají velkou duchovní symboliku, symbolizují stát, národní identitu, a jsou pokladem patřícím svatému Václavovi - a proto jsou ukazovány jen v nejvýznamnějších dnech spojených s českou státností.