Švýcarská architektura: Láska ke krajině v extrémních podmínkách

Současná švýcarská architektura vzbuzuje trvalý a zasloužený zájem odborné veřejnosti po celém světě. Estetickou kvalitu, vysokou technologickou úroveň a citlivý přístup k přírodě demonstruje také výstava tamního ateliéru Bearth & Deplazes, která se koná v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.

Kvalitní architektura musí především dobře navazovat na krajinu, ať už městskou, nebo přírodní. Tak by mohlo znít základní pravidlo architektu Valentina Beartha a Andrea Deplazese. „Velmi důležitý je pro ně kontext daného místa, oblasti Graubündenu. Oni tou výstavou hovoří o lásce k tomuto regionu,“ říká kurátor Dan Merta.

Expozice proto nese název Amurs, tedy rétorománsky láska. Jednotlivé stavby pak mohou představovat tři principy kvality současné švýcarské architektury. Prvním je kontakt s přírodou, konkrétně dostavba vysokohorského vinařství. Druhým je kontakt s historickou architekturou, ze kterého povstal soudní dvůr v Bellinzoně.

Třetím principem může být práce v extrémních horských podmínkách. Mimořádnou uměleckou i technologickou výzvou byla například chata Monte Rosa, která stojí poblíž švýcarského Zermattu.

Švýcarská architektura jako láska ke krajině (zdroj: ČT24)

Dům stojí na vysokohorském hřebeni, v těsné blízkosti ledovcového splazu je dostupný pouze letecky nebo v příznivých podmínkách pěšky a na lyžích. „Žádná kanalizace, žádná přípojka na vodovod, ani přípojka k elektrickému proudu,“ naznačuje obtížnost stavby Andrea Deplazes.

V Česku srovnatelné stavby nestojí, už kvůli odlišnému charakteru krajiny. O maximální respekt ke krajině se však pokusila třeba ceněná stavba archeologického parku v Pavlově, který ukazuje pravěké vykopávky přímo v terénu. Experimentální prací s přírodními materiály se zase zabývá třeba Martin Rajniš, který na Sněžce postavil dřevěnou Poštovnu, proslavila ho také dřevěná vzducholoď na střeše pražské galerie DOX.