Jak se Pražský hrad proměnil v průběhu dvacátého století, ukazuje výstava, která se koná v jeho Jižních zahradách. Nejvýraznější změny jsou spojeny se jménem slovinského architekta Josipa Plečnika, který tam pracoval na pozvání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Výstava nazvaná Architekti Pražského hradu po Plečnikovi: Rothmayer, Janák, Fragner však představuje také tvůrce, kteří na něj navázali.
Plečnik a ti druzí. Výstava sleduje proměny Pražského hradu
Výstava sleduje proměny Pražského hradu (zdroj: ČT24)
Fotografie z archivu Pražského hradu doplňují texty historika architektury Zdeňka Lukeše, který na Hradě léta působí. V expozici jsou modely staveb nebo mobiliář navržený pro Hrad. „Poprvé od roku 1935 jsou vystaveny soutěžní návrhy na hrobku českých králů, která nakonec vznikla podle návrhu Kamila Roškota,“ vypíchl architekt výstavy Petr Malinský.
Výstava Architekti Pražského hradu se koná v prostoru pod vyhlídkou, kterou do zahrad umístil právě Plečnik. Podle kurátora výstavy Zdeňka Lukeše byla původně zamýšlena jako tropický skleník. Po opravě před několika lety slouží k příležitostným výstavám.
Ztracené Masarykovo křeslo
Současná expozice má podobu 18 panelů, které představují úpravy a přestavby v areálu Pražského hradu od tří architektů, kteří na Plečnika více či méně navázali. Rok 2017 je přitom významným výročím všech těchto architektů. Letos totiž uplyne 145 let od narození a 60 let od úmrtí Jože Plečnika, 125 let od narození Otto Rothmayera, 135 let od narození Pavla Janáka a 50 let od úmrtí Jaroslava Fragnera.
Vystaveno je třeba křeslo pro byt T. G. Masaryka od Jožeho Plečnika z roku 1928. Právě jeho práci, stejně jako jméno prvního československého prezidenta, chtěl komunistický režim později nejen z Pražského hradu vymazat. „Prezidentské křeslo jsme našli někde v Paláci šlechtičen, seděla na něm nějaká úřednice a říkala, že nám to křeslo vydá, ale musíme jí za to dát nějakou tu moderní šroubovací židli,“ směje se Zdeněk Lukeš.
Expozice dále představuje třeba rekonstrukci Tereziánského křídla Starého královského paláce s vyhlídkovými terasami, které na jeho střechách vytvořil Otto Rothmayer. Dalším jeho dílem byla adaptace Klárovy vily na Opyši nebo úpravy Svatováclavské vinice. Rothmayer navrhl radikální úpravy západního křídla Nového paláce Hradu, kde vznikla monumentální schodišťová hala, zvaná dnes Rothmayerův sál.
Největším vkladem Pavla Janáka byly rekonstrukce letohrádku, Míčovny a Jízdárny a výstavba prezidentské rezidence. Příspěvkem Jaroslava Fragnera byla nová dlažba druhého nádvoří nebo úpravy Široké chodby propojující Španělský sál a Rudolfovu galerii.
Mnoho prostoru už nezbylo
Dalším architektem, který měl možnost podobu Pražského hradu ovlivnit, byl až po revoluci Bořek Šípek. Na Hrad se dostal díky pozvání prvního českého prezidenta Václava Havla, který v tomto přístupu navázal na Masaryka. Další dva čeští prezidenti, Václav Klaus a Miloš Zeman, se věnovali a věnují především údržbě Hradu.
Podle Lukeše už příliš prostoru pro další zásahy na Hradě nezbylo. Jedna parcela je v Lumbeho zahradě, případná stavba by však vyžadovala změnu územního plánu. Menší parcela je v Jelení ulici, jinak je Hrad jako komplex 80 staveb v podstatě dokončený, uvedl Lukeš.