Kabaretní představení, jaké Česko ještě nezažilo, slibuje revue Wanted, který připravil tvůrčí tým v čele s operní pěvkyní Dagmar Peckovou. Pásmo sestavené z písní německého skladatele Kurta Weilla promění velký sál pražské Lucerny v londýnské podsvětí a Pecková oblékne kostým lupiče a vraha Mackieho Messera.
Dagmar Pecková alias Mackie Messer proměnila Lucernu v kabaret
Dagmar Pecková uvádí kabaretní revue Wanted (zdroj: ČT24)
Operní pěvkyně se rozhodla vyprodat sedmnáctkrát pražskou Lucernu během jediného měsíce. Předpremiéra se koná v úterý 11. dubna. Na představení se podílí bratři Šimon a Michal Cabanové, Epoque Quartet & Orchestra nebo Miroslav Hloucal Jazz Band.
Kabaretní revue Wanted kombinuje operu, šanson, jazz, projekce, tanec nebo divadlo malých forem. Představení kromě hudební linie zároveň sleduje životní příběh skladatele Kurta Weilla.
Dagmar Pecková hraje lupiče Mackieho Messera (zdroj: ČT24)
Málokdo nezná jeho hit Mackie Messer s textem Bertolda Brechta, který je v tuzemsku populární díky klipu ze šedesátých let s Milošem Kopeckým. Anglickou verzi Mack the Knife zpívali mimo jiné Louis Armstrong, Frank Sinatra nebo Ella Fitzgeraldová, která za ni získala Grammy.
„Weillova hudba je velmi inspirativní. Spolu s Bertoldem Brechtem v nerozlučné dvojici ztvárnil umění obyčejného člověka a podařilo se mu přenést témata ze vznešených paláců a měšťanských salonů pozdního romantismu do obyčejných městských putyk, bordelů a zločineckých galerek,“ připomíná Dagmar Pecková.
Nejznámější díla vytvořil s Bertoltem Brechtem (především Žebrácká opera, ze které pochází slavný song Mackie Messer), Weillovy písně ale zpívala řada umělců nejrůznějších žánrů od Elly Fitzgeraldové přes Toma Waitse, Stinga, Davida Bowieho až po skupiny The Doors či The Young Gods.
Kurt Julian Weill se narodil 2. března 1900 v německém Dessau do židovské rodiny. Od mala hrál na klavír a brzy začal komponovat. Od roku 1918 studoval hudbu na vysoké škole hudby v Berlíně, dva roky nato dostal angažmá jako kapelník divadla v Lüdenscheidu. V roce 1926, kdy pracoval v rozhlase, se oženil s herečkou a zpěvačkou Lotte Lenyaovou.
Spolupráci s Bertoltem Brechtem začal v roce 1927 a již následující rok z jejich dílny vyšla slavná Žebrácká opera. Společně napsali také Vzestup a pád města Mahagonny, než se, zřejmě kvůli rozdílným politickým názorům, rozešli. V roce 1933 Weill emigroval přes Paříž (kde složil balet Sedm smrtelných hříchů) a Londýn do USA a roku 1935 se usadil New Yorku.
Z děl, jež složil v USA, jsou nejznámější dvojaktovka Street Scene, za niž dostal v roce 1947 cenu Tony, či muzikály Lost in the Stars, One Touch Of Venus, Lady In The Dark či Johnny Johnson, který Weill složil v roce 1936 v USA s Paulem Greenem na motivy Haškova Dobrého vojáka Švejka.
V Americe se Kurt Weill angažoval v hnutí za vstup Spojených států do druhé světové války a v roce 1943 získal americké občanství. Zemřel v New Yorku 3. dubna 1950 krátce po svých padesátinách na infarkt.
Kurt Weill