Jak vyplouvala první česká zeměloď

Sázava – „Dělám to, aby se ve zmatku pro mě stal svět lepším,“ svěřil se architekt Michael Reynolds v dokumentu Viliama Poltikoviče, co ho vede ke stavění tzv. zemělodí. Jeden energeticky soběstačný dům z materiálu určeného pro smetiště vznikl i v Česku. Jeho stavbu zachycuje snímek Zeměloď pluje, který ČT2 odvysílá 7. září v 16:15.

„Zeměloď tě zase vrací k větší zodpovědnosti za svou existenci. Napojením na sítě se z nás stávají roboti toho, co někdo nějak zařídil. A když vypnou proud nebo neteče voda, ukáže se křehkost takového našeho fungování,“ domnívá se herec a „malý duch“ Jaroslav Dušek, který je také podporovatelem způsobu života šetrného k planetě. Autor zemělodí, americký architekt indiánského původu Michael Reynolds, byl také hostem Duškova večera Duše K, pořadu v Divadle Kampa, v němž se pravidelně věnuje i těmto tématům. Přehrát si besedu můžete na následujícím odkazu:

První českou zeměloď postavilo u Sázavy za dvacet jedna dní čtyřicet lidí z různých koutů světa – pod vedením Reynoldse. Hlavním znakem jeho obytných domů, jichž postavil tisíce, je nezávislost – na ekonomice, na dodávce energií a vody. „Zeměloď se obejde bez veřejných služeb,“ tvrdí. „Korporace nerespektují Zemi, ať jde o uhlí, ropu, nebo jadernou energii. My proti nim ale nebojujeme, ignorujeme je. Kdyby si to řeklo šest miliard lidí, měli bychom čistší planetu.“

Reynolds vychází z toho, že zdroje pro své živobytí mohou lidé snadno získávat ze Slunce, země, z deště, a to prakticky kdekoli. Zemělodě na těchto zdrojích nezávisle „plují“. Ke stavbě se využívá recyklovaných materiálů (proto má Reynolds přízvisko „architekt odpadu“): plechovek, pneumatik i lahví, kterých občanské sdružení Zeměloď, jež projekt organizovalo, nashromáždilo přes třináct tisíc.

V takto vybudovaných domech lze bydlet (a bydlí se v nich), česká zeměloď, která dostala název Zeměnka, ale slouží k prezentaci.

Vydáno pod