Sen versus skutečnost porovnává výstava Slovenské národní galerie v Bratislavě. Zabývá se vztahem propagandy a umění v době slovenského fašistického státu a mapuje proměnu slovenské společnosti po mnichovské dohodě, vývoj samostatného státu i jeho následné zhroucení.
Výstava porovnává sen a skutečnost Slovenského štátu
Rozsáhlá výstava se vůbec poprvé věnuje bolestnému odbobí slovenských dějin, kdy klerofašismus prorostl vším, včetně umění, které vstoupilo do služeb propagandy. Ta na otce národa pasovala Andreje Hlinku.
„Mnohé jeho formulace i předcházející působení do značné míry i po ideologické stránce ovlivnily Slovenský štát. Byly po něm pojmenované gardy, mládež i strana. Obracení se k Hlinkovi jako k otci národa bylo v období Slovenského štátu velmi časté. Tato formulace se používá i v dnešní době, nejsem přesvědčená, že je to správné,“ uvedla kurátorka Bohunka Koklesová.
GALERIE
Plakát, 1944
Významné bylo pro Slovenský štát katolictví. Umění zaplavily sakrální motivy, často ve spojení s tím, čemu ideologové říkali slovenský národní socialismus. Panna Marie na nich střeží rodinu, která je základem národa. Bůh žehná národu, který má dlouhou historii. Silný vliv na umění měl také folklor.
„Není dobré zakrývat, že vznikly i dobré věci, a naopak tvářit se, že ‚neumění‘ neexistuje, také deformuje skutečnost,“ domnívá se ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá. Výstava ukazuje například i návrhy na novou podobu Bratislavy. Režimní architekti se učili z nacistických návrhů, estetika národního kultu třetí říši napodobovala.
Ernesto B. La Padula – Attilio La Padula / Soutěžní návrh na Univerzitní město v Bratislavě, 1940-41
Závěr instalace se věnuje ale i letům, kdy se Slováci fašismu vzepřeli a začali proti němu bojovat.
Výstava s názvem Sen × skutočnosť / Umenie & propaganda 1939–1945 vznikala několik let, autoři naráželi na odpor některých pamětníků. Téma Slovenského štátu je totiž pořád citlivé a budí kontroverze.
„Toto období je jako mokvající rána a mokvající rána se nedá ošetřit, dokud ji pořádně neočistíme,“ připomněl například slovenský prezident Andrej Kiska.
Jak se nadšení ze splněného snu o samostatnosti měnilo u Slováků v prožívání jeho skutečné podoby, si návštěvníci Slovenské národní galerie mohou připomínat do února příštího roku.